Zahraniční dluh České republiky loni přestal růst. Zatímco rok 2017 zakončilo Česko s bezkonkurenčně nejvyšším zahraničním zadlužením ve své historii, loni zahraniční dluh poklesl o takřka 15 miliard korun. Zatímco v roce 2017 dosahoval zahraniční dluh úrovně odpovídající zhruba 86,5 procenta hrubého domácího produktu, loni už to bylo jen 81,8 procenta HDP. Zastavil se tak nejrychlejší nárůst zahraniční dluhu od druhé poloviny 90. let. V meziročním pohledu totiž předloni zahraniční dluh narostl nejvýrazněji od roku 1997, a sice o 25 procent. Předloňský vývoj zahraniční zadluženosti byl výrazně poznamenán končícím intervenčním režimem České národní banky. Centrální banka totiž při obraně české měny nakupovala za nově vytvářené koruny od spekulantů eura. Šlo často o zahraniční subjekty, které získané koruny ukládaly tak či onak u českých bank. Tyto vklady cizinců v tuzemských bankách se zásadně promítly do enormního nárůstu zahraniční zadluženosti ČR. Ve čtvrtém kvartálu 2017 a během roku 2018 pak došlo k jejich částečnému splacení, což přispělo k loňskému mírnému snížení zahraniční zadluženosti ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
