Stavební výroba v ČR se v lednu meziročně propadla nejvýrazněji od března krizového roku 2013, a to o více než třináct procent. Důvodem je částečně vysoká srovnávací základna loňského roku, kdy se stavebnictví dařilo díky nadprůměrně teplému zimnímu počasí. Stavební práce tak loni začínaly dříve než letos, kdy počasí stavebnictví zdaleka tolik nepřálo.
Propad je zvláště nebývalý u pozemního stavitelství. Infrastrukturní stavitelství se výraznějším tempem propadalo naposledy začátkem roku 2017.
Problémem stavebnictví jsou dlouhá léta jeho útlumu, která následovala po roce 2008. Tehdy propukla světová finanční krize, jejíž důsledky postupně a dlouhodobě doléhaly právě na české stavebnictví. To se z jejích dopadů vzpamatovalo jako poslední klíčový sektor české ekonomiky, avšak nikdy už ne na úroveň vrcholného roku 2008. Během desetiletí, které od roku 2008 uplynulo, se postupně snižovala potenciální kapacita stavebnictví, mizely stavební firmy a pracovníci ve stavebnictví.
Nyní tedy stavebnictví již poměrně záhy po loňském rapidním oživení, umocněném čerpáním prostředků z fondů EU, naráží na své kapacitní limity. Za celý letošní rok proto zřejmě vykáže černou růstovou nulu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
