Čína už Západ nepotřebuje. Co potřebovala, vysála

Čína začne brzy uplatňovat to, co sama porušovala. Ochranu duševního vlastnictví. A už nebude fungovat jako „levná dílna“, odhaduje ekonom.

„Číňané už všechno okopírovali a rozvíjejí si to po vlastní linii. Už Západ nepotřebují. Oni teď dokonce potřebují, aby to, co dlouhá léta sami porušovali, jako ochranu duševního vlastnictví, začalo být nyní uplatňováno. Aby si chránili svoje výdobytky. Třeba v oblasti mobilních telefonů jsou leckdy i na vyšší úrovni,“ uvažuje ekonom Lukáš Kovanda v pořadu Jak to vidí…

Čína se Západu neotevřela

„Zatím je vztah Číny a Západu asymetrický, kdy my jsme se Číně otevřeli s vírou, že ona se otevře také. Mnoho ekonomů věřilo, že jakmile se otevře čínská ekonomika, dojde k nárůstu tamní politické plurality, rozvoji demokracie, ale to se nestalo. Čína se neotevřela.“

„Ona jakoby vysála to, co mohla, ze Západu, ale Západ za to nic fundamentálního nezískal. On získal po určitý čas levnou dílnu světa, ale nezískal rovnocenného obchodního partnera, se kterým by se mohl podílet na rozvoji celého světa.“ Co vůbec dělá Západ pro to, aby byl rovnocenným partnerem?

Velká vstřícnost byla chybou

„Západ dlouhý čas postupoval vůči Číně vstřícně. V roce 2001 Čína vstoupila do Světové obchodní organizace. Nyní zejména Spojené státy si uvědomily, že tato politika velké vstřícnosti vůči Číně byla chybou, a proto s ní obchodně válčí.“

Už teď je čínská ekonomika předlužená. „Když sečtete dluh čínských domácností, podniků a vlády, dostanete hodnotu skoro 300 % tamního HDP, což je obrovské číslo, když uvážíte, jak obrovská je to ekonomika,“ připomíná Kovanda v pořadu Zity Senkové.

Ubyde 300 milionů pracujících Číňanů

Podle předpokladů demografického vývoje navíc v roce 2050 klesne počet práceschopných Číňanů o 300 milionů, což je zhruba počet obyvatel USA. „To bude znamenat zdražení čínské práce a velkou zátěž na tamní státní kasu, protože někdo bude muset lidi v penzi zaopatřit.“

Co to znamená pro nás? „To, co pro nás znamenají Němci, jakožto klíčový vývozní trh, to pro Německo znamená Čína. Takže je tady propojení, které pak míří i na Českou republiku,“ vysvětluje Lukáš Kovanda na Dvojce.

Další témata rozhovoru: bezpečnost a členství v NATO; škrty v našem rozpočtu; propojení ekonomik; sociální sítě v Číně; Čína už nepotřebuje Západ; Itálie se chystá podepsat dohodu o Nové hedvábné stezce.

Odvysíláno na Dvojce.

Přepis rozhovoru:

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, dnešním hostem je ekonom Lukáš Kovanda. Já Vás vítám dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je dnešní tématická nabídka? Dvě dekády členství v Severoatlantické alianci, škrty v rozpočtu či přibržďování evropských ekonomik i zpomalování té druhé největší, inspirativní poslech. Česko, Maďarsko a Polsko dnes slaví 20 let od vstupu do Severoatlantické aliance. Členství bylo považováno za obrovský úspěch mladých demokracií ze střední Evropy. Mě by zajímal Váš pohled, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jednoznačně to je úspěch. Podle mě je úspěch, že jsme tam dokázali vstoupit poměrně relativně záhy poté, co spadla železná opona. A samozřejmě to prospělo ne jen české společnosti, tomu že se můžeme cítit bezpečněji i geopoliticky ale také tuzemské ekonomice, protože i investoři zahraničí získali určitou jistotu, bylo to ještě samozřejmě řadu před naším vstupem do Evropské unie a to naše členství v NATO byla jakási taková první opravdu závažná zásadní pečeť toho, že už patříme na západ a pochopitelně se tady zahraničním převážně samozřejmě západním investorům snáze investovalo, protože se nemuseli tolik obávat, že třeba přijde nějaký atak vojenský třeba z východu a ty jejich investice tady budou ztraceny. Takže určitě i z ekonomického hlediska to je plus.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Před rokem 1989 dávalo tehdejší Československo na armádu téměř 17 procent HDP, nyní bojujeme s tím, abychom splnili náš závazek, ke kterému jsme se přihlásili na summitu aliance v roce 2002 a to dávat nejméně 2 procenta na obranu, nejsme ale sami kdo to nedodržuje. Přes 70 procent rozpočtu aliance platí Američané. Donald Trump jak známo prezident Spojených států kritizuje spojence, že neplní své finanční závazky. My bychom chtěli splnit naší povinnost jako členské země v roce 2024. Je to reálné nebo realizovatelné podle vás? Máme na to jinými slovy?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Máme na tom, abychom platili NATO. Máme na to a domnívám se, že je to skutečně něco, co by mělo být prioritou. Určitě například prioritou před tím, aby se dávaly peníze z rozpočtu na slevy na jízdném například. To si myslím, že ta obrana a bezpečnost je daleko důležitější. V loňském roce jsme dávali jedno procento a 13 setin na ty obranné armádní výdaje, což samozřejmě nedostačuje. Pokud bychom měli v loňském roce dávat na 2 procenta, tak by znamenalo, že v absolutním vyjádření by ty výdaje měly být o 4 miliard vyšší než byly a to si myslím, že je realizovatelné do toho roku 2024 toto navýšit. Jinak to srovnání samozřejmě s tím socialismem, tehdy se dávalo větší procento, ale ten hrubý domácí produkt byl neskonale nižší, takže vlastně v tom absolutním vyjádření to mohlo být třeba i méně, takže opravdu ta 2 procenta by měla být naším cílem a naší prioritou a nemůžeme se divit americkému daňovému poplatníkovi, že si říká, proč já mám platit bezpečnost někoho kdesi daleko za oceánem. Představte si, že by Češi měli platit bezpečnost někoho z řekněme z Oregonu nějakého Američana. To je zhruba něco takového. Také bychom se ptali, proč ten Oregoňan, ten obyvatel Oregonu prostě nedává na tu obranu tolik, kolik se zavázal a jestliže evropskými hodnotami má být třeba i plnění závazků, což si myslím, že je klíčová hodnota, kterou bychom měli ctít, tak jednoznačně jsem proto, abychom tyto výdaje navýšili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak podle vstup do NATO ovlivnil český zbrojní průmysl?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, tak to je velice zajímavá otázka, samozřejmě ten zbrojní průmysl v České republice doznal zásadních změn, spíše bych řekl tedy s rozpadem těch trhů RVHP, Rady vzájemné hospodářské pomoci, kdy různými tlaky samozřejmě bylo dosaženo spíše toho, že tady ta výroba se utlumila zbrojní, což z dnešního pohledu můžeme chápat jako nerozum nebo nějaký chybný krok, nicméně zase se musíme podívat, jaká byla situace v té době, kdy se rozpadly ty klíčové trhy a kdy vlastně existoval i určitý řekněme euforický tlak doby, že snad třeba nebude ani tolik zbraní třeba, takže to si myslím, že se ukázalo jako mylné, ale ten počátek devadesátých let v řadě, řadě lidí prostě tuto náladu zaséval a je třeba to hodnotit tedy prizmatem tehdejší doby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jste ekonom, ekonom investičních fondů, pane Kovando, přesto bych se zeptala na to, jak vnímáte vy osobně cíle té aliance pro další období, když si připomínáme těch 20 let od našeho vstupu. Například Jiří Šedivý, český velvyslanec v NATO a bývalý ministr obrany říká, že do budoucna je nejdůležitější alianci udržet, spolu s Evropskou unií je jedním ze dvou pilířů západní civilizace a je potřeba u toho povznést se nad každodenní provoz, tolik jeho slova.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já jakkoliv v řadě ohledů jsem, řekněme, smířlivější k americkému prezidentu Donaldu Trumpovi než třeba mojí kolegové, tak tady opravdu se děsím toho, co někdy od něj zaznívá, že by snad i mohl zpřetrhat tu transatlantickou vazbu, kterou právě nejlépe vystihuje NATO, takže já se obávám velice toho, že by toto spojenectví padlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A padlo by právě na nedodržování toho závazku dvou procent HDP nebo na čem?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Pochopitelně jestliže jsme se k něčemu zavázali a jestliže opravdu chceme vystupovat jako spojenci, kteří ctí to, co mají ctít, tak to že tak něčím nemůže být klíčovým důvodem proto, aby NATO padlo. A to si myslím, že je škoda, velká škoda, že to dokonce možná i katastrofa pro Evropu, a proto bychom měli ne jenom Česká republika ale všechny evropské země se zasadit o to, abychom tyto závazky plnili a pak samozřejmě vezmeme lidem typu Donalda Trumpa vítr z plachet v té, v té kritice toho spojenectví. On má vlastně svým způsobem pravdu, akorát to příliš hrotí. A vezměme si, že Evropa, když se podíváme na východ – Čína, jsou tady velmoci, které mohou mít určité zájmy i třeba vojenské časem a ta bezpečnost pro nás do budoucích let desetiletí by měla být zásadní i s ohledem na budoucí generace na naše děti a vnuky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tento týden se ministři začnou scházet s šéfkou státní pokladny Alenou Schillerovou. Ta chce totiž kvůli pomalejšímu růstu ekonomiky ušetřit až 25 miliard korun. Mimo jiné třeba snížením počtu státních zaměstnanců nebo škrty v investicích, předtím varuje Národní rozpočtová rada. Musí podle vás ministryně financí příští rok škrtat v rozpočtu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tady jsme opět u toho, co je letitým bolákem českých veřejných financí, co bylo bolákem vždy a to je to, že jakmile vyhlížíme ekonomické zpomalení, tak se začíná přemýšlet nad škrty, ale ta situace by měla být přesně opačná, my bychom měli škrtat v té době, kdy je nejlépe, kdy ekonomika prosperuje, kdy soukromý sektor je natolik silný, že tu ekonomiku utáhne celý a nepotřebuje nějakou podporu státu a teprve tehdy, když třeba z oslabení Německa, z oslabení Číny se začíná zadrhávat ten soukromý sektor tak by měl a to je právě nyní ta doba nastupovat státní sektor a říkat, my navýšíme výdaje, abychom tu ekonomiku udrželi na nějaké úrovni růstu, takže bohužel politici se tradičně chovají takzvaně procyklicky, to znamená že nejvíce rozhazují v těch nejlepších časech, když se soukromému sektoru daří, takže ještě přispívají k takzvanému přehřívání ekonomiky a pak jakmile se přestává trochu dařit, tak místo toho, aby v té době tedy stimulovali ekonomiku, tak jí vlastně začnou dalšími škrty umrtvovat, přispívat k tomu propadu tedy, zesilovat ten propad, zesilují tedy růst a pak zesilují propad. A pochopitelně nyní pozorujeme něco podobného a já si nemyslím, že zrovna nyní je ta nejlepší doba omezovat investice zrovna, takže v tomto souhlasím s Národní rozpočtovou radou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdyby chtěla vláda udržet všechny ty výdaje, musí zvýšit daně, mimochodem vláda vlastně v této daňové oblasti plánuje docela zásadní změny zrušit superhrubou mzdu a tak dále?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Zatím to nevypadá, že by ke zrušení k superhrubé mzdy došlo, ten návrh vlastně navýšit tu sazbu zdravotního pojištění myslím si, že vlastně výsledkem určitého politického marketingu, že vlastně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Že by se to nějak vyrovnalo?

Lukáš KOVANDA, ekonom
No, jednak tady vezměte si z marketingových průzkumů, já nevím, já si to tak tipuji, já samozřejmě nevidím do kuchyně hnutí ANO, ale myslím si, že jim vychází, že lidé nemají rádi superhrubou mzdu. Takže je třeba jí zrušit. Zároveň však lidé nechtějí navýšení daní, takže je třeba udržet onu 15 procentní sazbu, což ale je samozřejmě něco jiného, když se to počítá ze superhrubé mzdy a něco jiného, když se to počítá z hrubé mzdy, takže aby se vlastně ten výpadek nahradil, tak je třeba navýšit něco jiného, ale nesmí to být daně, protože v programovém prohlášení vlády máme, že se daně nezvýší, no tak zbývají odvody, to se sice, to je sice de facto také daň, ale nejmenuje se to daň, takže vlastně nás média nenapadnou, že porušujeme vládní prohlášení programové a jsme nyní v té situaci, kde jsme, kdy vzniká takový poněkud kostrbatý pokus o to, jak tedy zrušit superhrubou mzdu, zároveň nezvýšit daně nebo to, co se jmenuje daň a zároveň přece jenom vyrovnat ten výpadek, to manko nějakým jiným příjmem v podobě těch zdravotních odvodů, takže vzniká jakýsi kočkopes, který ale nemá podporu ani na levici ani na pravici a já si myslím, že vlastně tento návrh už je nyní odsouzen ke své smrti a že vlastně se nikdy ani pořádně nezrodil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Komu nebo čemu by ty změny u daní mohly prospět, jaký by měly vliv na rozpočet?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Na rozpočet by měly ten vliv, že by pochopitelně se podařilo do značné míry udržet ten výpadek i při zrušení superhrubé mzdy právě proto ostatně k tomu navyšování zdravotního pojištění došlo nebo mělo dojít, nedošlo, ale mělo dojít, ale pochopitelně mi to poškodilo třeba i některé drobné živnostníky, protože ti by neměli z toho žádný, žádný benefit. Ty by akorát inkasovaly vyšší zdravotní pojištění a jinak by z toho neměly žádný přínos v podobě nižších, nižších daní, takže myslím si, že ten návrh nemůže vlastně podpořit ani pravice a nepodpoří, nepodpořila jej ani levice, ani komunisté se nevyjádřili nijak, nijak vstřícně, tudíž nemyslím, že je to návrh, který bude nějakým způsobem rozpracováván dále, myslím si, že se na něj zapomene.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle vládní sociální demokracie není možné seškrtat desetinu zaměstnanců, protože by to ohrozilo fungování Státní správy, vidíte to také tak?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ten pokles stavu státních zaměstnanců to je jiná věc, tam si myslím, že to je rozumné, ale tady zejména nemělo nikdy dojít k tomu, k čemu došlo v těch uplynulých letech a zvláště tedy v roce loňském, kdy se pro změnu navyšoval stav státních zaměstnanců, takže je to zase poněkud kocourkovský stav, kdy jsme jeden rok navyšovali počty státních zaměstnanců, nyní je hodláme redukovat, jakmile trochu zabouřilo v globální ekonomice, tak jsme se trochu vystrašili, vylekali a chceme hned škrtat. Já si myslím, že škrtat se mělo v těch nejlepších časech, protože i v těch nejlepších časech ti lidé, kteří jsou třeba v té státní sféře a pracují tam a dostanou bohužel z důvodů těch škrtů vyhazovat, tak si nejsnáze najdou práci kvůli té obecné ekonomické prosperitě ve sféře soukromé, ale škrtat ty lidi v době, kdy ekonomika jde do útlumu, tak to je i tak trochu nefér vůči nim, protože my jim tu práci vezmeme, když už je daleko nižší šance, že si najdou tu práci třeba v té soukromé sféře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo chybou nebo jakýmsi přehnaným optimismem očekávat 3 procentní růst HDP? O co jsme se respektive ti, kteří to předvídali, opírali?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tříprocentní růst hrubého domácího produktů já si myslím, že nebyl chybou, že prognózovat nějaké desetinky, to je vždycky ošemetné. Tady by bylo chybou, kdybychom predikovali třeba 5 procent a pak to byla 3 procenta, to ekonomické prognózování je vlastně velice náročné, má-li jít opravdu o ty desetinky, jestliže máme prognózovat jedno, dvě, tři procenta, zda to bude tedy jedno, dvě, tři procenta, tak to si myslím, že je ještě realizovatelné, ale pak si ta desetinka bude 2,3 2,4 2,5 to už si myslím, že je do značné míry alchymie a závisí to na faktorech, které jsou svým způsobem nahodilé, a proto nelze úplně vyčítat nějaké drobné nedostatky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Desetiny, setiny.

Lukáš KOVANDA, ekonom
V tom, v tom prognózování, to zas nemůžeme chtít po ekonomech, aby byli věštci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se podíváme do Německa, tak tamní vláda alespoň podle neveřejné prognózy interně počítá pro tento rok s růstem pouze 8 desetin procenta, informoval o tom list Handelsblatt citoval z důvěrného dokumentu ministerstva financí, již v lednu spolková vláda snížila oficiální odhad letošního růstu na 1 procento z dříve předpokládaných 1,8 desetin procenta, ale to už je rozdíl.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To už je rozdíl, byť samozřejmě nyní se vede ohledně německé ekonomiky debata, do jaké míry zpomalení tamní ekonomiky je dáno řekněme nějakými trvalejšími dlouhodobými jak říkáme my ekonomové fundamentálními faktory a zda je to pořád ještě důsledek faktorů řekněme přechodných, mezi ně se často řadí pochopitelně útlum automobilového průmyslu způsobený novými homologačními kritérii Evropské unie, který vedl k tomu, že se zadrhla automobilová výroba v Německu, ale také tímto přechodným faktorem je například loňské sucho překvapivě, protože vlastně to snížilo hladinu německých řek, zejména tedy Rýna, kde samozřejmě dochází k přepravě velkého objemu různých nákladů, víme, že v Německu je intenzivní například průmyslová výroba, chemická výroba a jestliže tato lodní přeprava po Rýnu a po jiných německých řekách byla z důvodu sucha tedy omezena, z důvodu nižší hladiny, tak to pochopitelně znamenalo určitý zádrhel pro tamní průmysl také a to se teprve nyní v zimních měsících může v té německé ekonomice negativně neblaze projevovat, takže je třeba ještě trochu vyčkat. Také ta Čína, zpomalení Číny pochopitelně přispívá k útlumu ekonomiky německé, protože Němci, to co vlastně pro nás znamenají Němci jakožto klíčový vývozní trh, to pro Německo znamená Čína, takže je tady propojení, které pak míří i na Českou republiku a pokud by se například vyjasnila ta situace v obchodní válce, Čína Spojené státy, tak je možné, že Číně se začne dařit lépe, začne se lépe dařit i Německu a pak se dařit bude i nám lépe.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaké je propojení pane Kovando německé a turecké ekonomiky, ta se v závěru loňského roku dostala do recese, ostatně týká se to i České republiky.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano to propojení samozřejmě je řekněme značné, tam funguje čilý, čilý obchod například se zbraněmi, funguje tam samozřejmě i výměna co se týče nebo je tam určitá provázanost co se týče podstatné turecké menšiny, která žije v Německu a která nějakým způsobem je ekonomicky propojena s tou svojí domovinou tureckou, ale my to vidíme i na číslech za český export, když se podíváme na lednový vývoz do Turecka, vývoz náš České republiky, tak je na polovině úrovně našeho vývozu v lednu loňského roku, v lednu roku 2018, to znamená, i my tady v České republice pociťujeme tu krizi nebo tu recesi turecké ekonomiky, možná třeba turisté čeští se mají lépe v Turecku, protože se tam dramaticky propadla loni v létě lyra tamní měna, ale jako celek ta naše ekonomika spíše tedy ztrácí tím, že Turecko je na tom nyní tak bledě, jak na tom je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zpomaluje i čínská ekonomika, jak už tady zaznělo navzdory množství opatření na podporu růstu. Je to zpomalení růstového tempa překvapením, co vůbec vyvolalo ty propady v Číně, je mimochodem docela hodně zadlužená?

Lukáš KOVANDA, ekonom
V Číně se spojuje několik faktorů. Dluh určitě hraje zásadní roli, ekonomika je předlužená, když sečteme dluh čínských domácností, podniků a vlády, dostaneme hodnotu skoro 300 procent tamního hrubého domácího produktu, což je obrovské číslo, když uvážíme, jak obrovská je to ekonomika, ale často se zapomíná na další faktor v případě Číny a to je demografie. Čína v podstatě už nyní čelí obrovskému problému v podobě populačního stárnutí. V roce 2017 poprvé po asi 6, 7 letech klesl počet obyvatel v Číně, kteří jsou v tom práceschopném věku pod 1 miliardu, což je stále samozřejmě neuvěřitelné astronomické číslo, ale vezměme si, že těch Číňanů, kteří jsou opravdu schopni práce, kteří jsou v tom věku práceschopné, tak do roku 2050 ten stav klesne asi na 700 miliónů, to znamená o 300 miliónů Číňanů, kteří jsou schopni nějak adekvátně pracovat, bude méně v roce 2050, to znamená, že z celé Číny se ztratí jakoby ekonomika Spojených států nebo veškeré Spojené státy, protože zhruba těch 300 milionů mají Spojené státy celkově obyvatel a to během těch následujících 30, 30 let zhruba se z té Číny ztratí, to je obrovský problém, který samozřejmě bude znamenat zdražení čínské práce, protože práce Číňana bude mnohem vzácnější, když jich tolik ubude v tom práceschopném věku a jednak to znamená velkou zátěž i na tamní státní kasu, protože někdo bude muset ty lidi v penzi, v tom věku penzijním bude je muset zaopatřit, takže toto je věc, která je zřejmě největší výzvou, které čínská ekonomika nyní čelí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vy jste mimochodem před několika dny, po několika letech opět navštívil Čínu konkrétně Šanghaj, jak na vás tamní situace působila třeba ten každodenní život?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Byl to poněkud ponurý a skličující dojem, Šanghaj jsem navštívil poprvé po 8 letech, byl jsem tam naposledy v roce 2011, tehdy se ještě zdálo, že se Čína pozápadnit, nyní už mám pocit, že bychom se měli o trochu obávat, aby se ten západ než tedy nepočínšťoval, protože to co mě tam skličovalo zejména, to je ta kontrola, kterou vlastně vláda má nad životy obyčejných Číňanů zejména prostřednictvím internetu, sociální sítě, kde funguje něco, co se jmenuje výčet, což je takový čínský Facebook, přes který ale můžete platit, objednávat si i třeba jízdenku na vlak a Čína vlastně ta vláda prostřednictvím tohoto, této sociální sítě vás posuzuje jakožto občana a jestliže vy třeba máte na tom výčetu nějaké závadné přátelé, lidi kteří jsou třeba, mají blízko k disentu nebo nějakým způsobem kritizují čínský režim, tak v podstatě vy máte záporné skóre a když máte hodně těch záporných bodů, tak vy si třeba už ani nekoupíte jízdenku na vlak ze Šanghaje do Pekingu, protože všechno už, i ty platby probíhají právě skrze ten výčet, v podstatě vy se můžete stát vězněm ve své vlastní zemi, aniž by vás někdo opravdu fakticky věznil a já se jenom děsím okamžiku kdy, když budete mít nějaké závadné přátelé v rámci toho výčetu si nekoupíte už ani chleba v obchodě, protože všechno bude probíhat přes tu, přes tu sociální síť i ty platby jak jsem říkal, a prostě když budete mít příliš negativní skóre, tak vůbec nebudete moci v té zemi fungovat a toto je už velký bratr v realitě a myslím si, že to je poměrně ponuré.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A potřebuje, pane Kovando, Čína západ?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já myslím, že už ne. To je další můj poznatek, zatímco ještě v roce 2011 nás potřebovali, já jsem se setkal, já jsem tam byl na pozvání vlastně generálního konzulátu v Šanghaji českého generálního konzulátu a hovořil jsem s těmi lidmi a v podstatě mezi řečí vám ti lidé řeknou znalci tamního prostředí, teď to řeknu hodně lidově, Číňané už všechno okopírovali, oni už se to teď rozvíjí po té vlastní linii, oni už vlastně ten západ nepotřebují, oni naopak teď dokonce potřebují, aby to co vlastně ta dlouhá léta porušovali třeba ochranu duševního vlastnictví, aby to nyní začalo být uplatňováno, protože oni pak budou si chránit ty své výdobytky, své výrobky, které už jsou v řadě případů třeba v oblasti mobilních telefonů leckdy i technologicky na vyšší úrovni minimálně na srovnatelné úrovni jako výrobky západní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co myslíte o tom, že Itálie se jako první země skupiny G7 chystá do konce března podepsat předběžnou smlouvu o zapojení do čínské iniciativy nové hedvábné stezky?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to věc Itálie. Já si myslím, že to, co jsem řekl v těch uplynulých odpovědích, není něco, abychom snad se Číně stranili, abychom se jí vyhýbali, jenom je třeba mít na paměti to, že opravdu tato země je velkou výzvou pro celý západ a jestliže s ním budeme obchodovat, tak by to mělo být tak, abychom na tom také získávali i my, protože zatím ten vztah je asymetrický, kdy vlastně my jsme se Číně otevřeli s tou vírou, že ona se otevře také a mnoho ekonomů věřilo, že jakmile se otevře čínská ekonomika, tak dojde k vlastně nárůstu tamní politické plurality, rozvoji demokracie, ale to se nestalo. Ta Čína se vlastně neotevřela. Ta jakoby vysála to, co mohla ze západu, ale nic ten západ na to, za to příliš fundamentálně nezískal. On získal po určitý čas levnou dílnu světa, ale v podstatě nezískal rovnocenného obchodního partnera, se kterým by se mohl podílet na rozvoji, když to řeknu vzletně celého světa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už jenom velmi krátce, co dělá západ proto, aby byl rovnocenným partnerem?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Západ dlouhý čas postupoval vůči Číně vstřícně, to znamená 2001, v roce 2001 Čína vstoupila do Světové obchodní organizace, nyní zejména Spojené státy si uvědomily, že tato politika velké vstřícnosti vůči Číně byla chybou, a proto s ní obchodně válčí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonom Lukáš Kovanda a jeho názory, děkuji vám za to, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuji za pozvání, na slyšenou, hezký den.

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin