Takzvaná investorská esa, jimž naslouchají finanční média i burzovní veřejnost celého světa, jsou ve svých předpovědích úspěšná asi jako pověstné cvičené opice. Kdo přesto touží po „odborných“ radách, nechť dá raději na ženy než na muže.
„Bůhví proč, ale zdá se, že trh pro tento druh idiocie vskutku existuje,“poznamenal jednou Jim Cramer, moderátor „Mad Money“, nejsledovanější americké show pro investory a všechny, kteří touží „hrát“ na burze. Pořad energického mužíka, někdejšího novináře, jenž začínal v lokálním floridském deníku referováním o mordech masového vraha Teda Bundyho, přiláká každý všední den k televizním obrazovkám kolem 400 tisíc potenciálních investorů. Ti všichni bedlivě sledují, které akcie tento mužík doporučí kupovat a které naopak odsoudí k prodeji. A skutečně. „Výsledky naší studie ukazují, že Cramerova doporučení ovlivňují ceny akcií,“ píše se ve studii uveřejněné loni v odborném žurnálu Financial Services Review. „Efekt je krátkodobý u doporučení na nákup a mnohem trvalejší u doporučení k prodeji.“
Úspěšnost? Pod psa
Cramer je zkrátka jedním z těch, jejichž slova mají moc hýbat trhy. I když mluví o idiotských trzích a zdá se, že ji bere s cynickým odstupem, tu moc má. Je investorským guru. Není sám. Stránky investiční společnosti CXO Advisory přinášejí průběžně aktualizovaný seznam dalších padesáti takových guru. I s úspěšnostmi jejich investičních doporučení. Nejsou valné. Při zprůměrňování činí zhruba 48 procent. Jinými slovy, k přesnějším odhadům budoucích pohybů akcií se lze dobrat i při prostém házení korunou – tam je úspěšnost alespoň padesátiprocentní. Cramer sám má aktuálně úspěšnost 46 procent.
Smlouva s televizí CNBC, pro niž svoji show připravuje, mu do značné míry zapovídá na trzích investovat. To však neplatí pro mnohé jiné guru ze seznamu. Najdeme mezi nimi například Marka Fabera (úspěšnost 50 procent) nebo Jeremyho Granthama (48 procent) a jiné, jež finanční média po celém uctívají přízvisky „investorská legenda“, „investorské eso“ či třeba „prorok krize“. Na rozdíl od Cramera tito lidé sami hojně investují a vkrádá se tudíž otázka, do jaké míry svoji výhodu – to, že jsou globálně nahlíženi jako guruové – využívají „pro svoji věc“; do jaké míry se svými mediálními prohlášeními snaží manipulovat ony idiotské trhy tak, aby na tom jejich investiční firmy vydělaly.
Sorosovo zlato
Další z takových guru, George Soros, který počátkem devadesátých let měnovými spekulacemi málem položil britskou libru, například na letošním ekonomickém fóru v Davosu varoval – a média mu k tomu dala nevídaný prostor – před obří bublinou na trhu se zlatem. Když však byly posléze zveřejněny investice jeho fondu, vyplynulo, že do drahého kovu sám notně investoval ještě na sklonku loňského roku. To vyvolalo spekulace, že svým varováním pouze zamýšlel cenu drahého kovu srazit, aby pak mohl dokoupit nová množství.
Investice do zlata dlouhodobě hájí též již zmíněný Faber. „Kdo mě poslouchal v roce 1999 nebo 2000 a koupil zlato, je nyní čtyřikrát bohatší,“ dušoval se loni v rozhovoru s autorem blogu. „Řekněte mi, prosím vás, co jiného za posledních osm devět let čtyřikrát zhodnotilo.“Jde o úspěšný expertní odhad, nebo o pouhé štěstí? Faberova výše uvedená padesátiprocentní úspěšnost hovoří spíše pro to druhé. A pro štěstí mluví i mamutí odborná studie Švýcarského finančního institutu z roku 2008. Ta zkoumala doporučení 2100 fondových manažerů v průběhu 32 let a shledala, že jen 0,6 procenta z nich opravdu dokáže takříkajíc porazit trh (tedy zaznamenat vyšší výnosy než burza jako celek) – a těch šest desetinek manažerů prý poráží trh jen proto, že prostě mají štěstí, píší autoři studie.
Závěr studie potvrdil nedávno v rozhovoru s autorem blogu i Kevin Dowd, profesor financí na Nottingham University Business School: „To, že aktivní správci finančních prostředků a různí finanční ekonomové dosahují dlouhodobě negativních výnosů, je špinavé tajemství, jež obestírá celý byznys aktivní finanční správy.“ Podle Dowda v průměru prostě nelze porazit trh jako takový. „Přesto si za to tito lidé účtují ještě poplatky, které tahají z kapes obyčejných střadatelů a drobných investorů. Je to skandál,“ míní profesor, dle nějž lidé dosáhnou vyššího zhodnocení svých financí, když budou investovat sami, a ne se řídit radami různých guru či správců investičních fondů. A příliš se zjevně nevyplácí ani investice prostřednictvím bank typu Goldman Sachs, jak ukazuje její nejčerstvější aféra (Americká komise pro cenné papíry ústav nařkla z lhaní a klamání investorů, včetně německé banky, při prodeji syntetických zajištěných dluhových obligací navázaných na americký hypoteční trh), jež může dost dobře stát křeslo nejvyššího šéfa Goldmanů, Lloyda Blankfeina.
Buffett a ženy
Navzdory tomu, co řečená data uvádějí, lze na akciových trzích dobře zbohatnout – a ne pouze prostřednictvím mediálních masáží, kterou si mohou dovolit lidé jako Cramer, Faber, Grantham či Soros. Kupříkladu Warren Buffett, šéf investiční společnosti Berkshire Hathaway a momentálně třetí nejbohatší člověk na světě, je proslulý pro své dlouhodobě zaměřené investování – rozhodně ne pro mediálně chytlavé horké tipy. Mnozí jeho úspěchy šermují jako důkazem, že trh opravdu porazit jde. Skutečně?
Dva američtí ekonomové, Gerald Martin a John Puthenpurackal, si předloni vzali na mušku právě Buffettovu Berkshire Hathaway. Detailně analyzovali skladbu jejího portfolia v letech 1976 až 2006. Za Buffettovým úspěchem podle nich není – jak zní populární přesvědčení – jeho mimořádný talent vybírat akcie, které trh z různých důvodů neprávem podhodnocuje. Naopak, i Buffett hraje na jistotu: dlouhodobě investuje do několika málo stabilně rostoucích velkých společností. Jeho investiční styl je na hony vzdálený tomu, jejž zjevně užívají mnozí z diváků Cramerovy show, kteří burzy vidí jako místo, kde lze rychle zbohatnout.
Buffettův úspěch není o štěstí, nýbrž hlavně o trpělivosti a schopnosti nepodlehnout momentálním radám investorských guru. A možná též o tom druhu intuice, jež je vlastní spíše ženám. Ekonomové Peter de Goeij z univerzity v nizozemském Tilburgu a Kristien Smedtsová z univerzity v belgické Lovani totiž předloni napsali studii, v níž uvádějí, že akcie, které doporučují ženy, analytičky, více než jejich mužští kolegové, dosahují v průměru o 3,2 procenta vyšších ročních výnosů.
Možná, že kdyby bylo mezi investorskými guru více žen, ty rady by nedopadaly hůře než házení mincí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
