Billa a Penny Market dostaly pokutu 164 milionů za to, že tlačily moc na své dodavatele a chtěly po nich peníze. Petr Šimůnek se ptal ekonoma Lukáše Kovandy na to, jak vidí případ skupiny Rewe. Přečtěte si přepis rozhovoru z Českého rozhlasu Plus.
Podle mluvčího skupiny REWE Michaela Šperla společnost pokutu akceptuje a podniká opatření, aby se v budoucnu podobná situace neopakovala, Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund, je teď s námi na telefonu. Dobrý den, Lukáši.
Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
Tahle pokuta je zatím největší pravomocně schválená pokuta pro řetězce, když nepočítáme Globus, který dostal ještě o 20 milionů vyšší, ale ta ještě není pravomocně odsouhlasená. Je tohle cesta, jakou může antimonopolní úřad efektivně tlačit na supermarkety?
Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě to cesta je, nicméně určitě to není cesta k úplně kompletnímu vyřešení celého toho problému, ale když se podíváme na tu situaci po té novele zákona o významné tržní síle z roku 2016, tak skutečně už například v loňském roce v porovnání s rokem 2017 ubylo předběžných šetření. To znamená, že buď si tedy řetězce dávají nyní větší pozor a už tedy tolik neinklinují k nějaké nekalé činnosti, anebo jsou ještě důvtipnější a důmyslnější v tom různém obcházení těch zákonů. Já si myslím, že to bude mix obojího, takže k určitému, určitý efekt samozřejmě ta nová legislativa má, příznivý efekt pro dodavatele.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
Lukáši, já teď budu možná chvilku ďáblův advokát, co je špatného na tom, že supermarket, který má prostě distribuční síť tlačí na dodavatele, aby mu dal co nejlepší ceny.
Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak to je samozřejmě úhel pohledu, protože když je tam tak významná tržní síla, tak to samozřejmě můžeme vidět čistě kapitalisticky. Můžeme to vidět jako prostě tržní prostředí. A můžeme to také vidět tak, že třeba ti malí a střední dodavatelé, malé a střední podnikatelé a podniky nabízejí třeba leckdy kvalitní zboží, ale jsou nuceni vlastně nést veškeré to riziko, protože ten řetězec v podstatě koná tak, aby veškeré to riziko přešlo na toho jeho dodavatele. To znamená třeba ten dodavatel se musí uvázat k tomu, že jestliže to zboží neprodá, tak si ho zase vezme zpátky, musí také třeba se podvolit k tomu, tam pořádat na své náklady různé ochutnávky. Musí třeba zajistit první dodávku zdarma, musí platit třeba za reklamu v časopisu, musí platit za to, že je to jeho zboží v úrovni očí, což je to nejpreferovanější místo atd. Takže samozřejmě je to úhel pohledu a ten úhel pohledu antimonopolního úřadu a vůbec politické reprezentace naší je takový, že skutečně ty řetězce měly až nezaslouženou tržní sílu a tu zneužívaly, a proto tedy bylo třeba to nějakým způsobem korigovat.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
To byla ta novela zákona v roce 2016, ale vy jste říkal, že od té doby je méně předběžných opatření. Ale změnilo se skutečně na tom maloobchodním trhu něco pro spotřebitele touhle novelou?
Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že zatím příliš ne. Zatím je ale také poměrně krátká doba na to to hodnotit. Myslím si ovšem, že ty řetězce jsou nyní už trochu omezenější v tom, co mohou činit. Tak další tlak by mohl přijít právě ze strany těch spotřebitelů. To znamená spotřebitelé, kdyby tolik nelpěli například na ceně a trochu také více hleděli na kvalitu, což už se částečně děje, nyní s růstem prosperity české ekonomiky. Ale stále jsme země, která i z mezinárodních srovnání to vyplývá, příliš lpí právě na té ceně, upřednostňuje tedy levnější výrobky před kvalitou, což nahrává tak trochu tomu jednání těch řetězců, které pak mohou tlačit opravdu na to, aby to bylo levné…
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
Co nejlevnější.
Lukáš KOVANDA, ekonom
A ta kvalita by nebyla taková. Takže třeba ten rozmach i farmářských trhů a vůbec prodeje mimo tyto řetězce může být jedním ze způsobů, jak tu situaci přirozenou cestou zdola postupně napravit.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
A to by byla moje další otázka, právě k tomu mezinárodnímu srovnání, když se člověk podívá na statistiky, tak to, jakým způsobem ovládají řetězce český trh, nemá možná ve srovnání s okolními státy vůbec konkurenci, ta centralizace přes ty supermarkety je v České republice zdaleka nejvyšší, je tam nějaký prostor na to, aby se to v budoucnosti změnilo, třeba tím, že do hry vstoupí online hráči, kteří dodávají potraviny přes online e-shopy?
Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě ano. Online hráči jsou významným disruptorem a já si myslím, že to má velkou šanci na to, aby se změnilo to prostředí, které opravdu v České republice je i v globálním hledisku, řekněme poměrně vysílené, je tady jedna z největších, je tady vysoká nebo vůbec možná nejvyšší hustota supermarketů, hypermarketů a diskontních obchodů na obyvatele i v rámci Visegrádu jsme v tomto nadprůměrní, takže ta online prodej určitě by tu situaci právě z tohoto titulu mohly napravit, protože co je vychýleno až příliš jedním směrem, je zase relativně snadné pak aspoň trochu korigovat tím směrem žádoucím pro konečného spotřebitele. Takže se domnívám, že je to otázka času a že ta zlatá éra těchto velkých kamenných hypermarketů, supermarketů, která vlastně začala v 90. letech, tak si myslím, že v těch 20 letech pomalu bude procházet určitým útlumem, až se ta situace srovná s tím normálem jako je tomu v zahraničí.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
Lukáši, máme před víkendem, jak nakupuje Lukáš Kovanda? Online nebo půjde prostě normálně do supermarketu?
Lukáš KOVANDA, ekonom
Já nesnáším nakupování, pro mě je nakupování — utrpení, takže já vítám, že můžu nakupovat online.
Petr ŠIMŮNEK, moderátor
Říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund. A bavili jsme se o tom, že Penny a Billa dostaly rekordní pokutu. Díky.
Lukáš KOVANDA, ekonom
Děkuji, hezký den, hezký víkend.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.