Ondřej Tůma z Finmagu se ptal ekonomů, co si o záměru Andreje Babiše a Aleny Schillerové šetřit myslí ekonomové, kam by podle nich měla vláda sáhnout při plánovaných úsporných opatřeních a jak dosáhnout toho, aby byla snaha o úspory skutečně efektivní. Přečtěte si odpověď Lukáše Kovandy.
Lukáš Kovanda
Předně je třeba říct, že by to přece mělo být docela naopak! Pokud by fiskální politika fungovala proticyklicky (= růst vládních výdajů, když jde ekonomika dolů, a naopak), měla by nyní vláda předstoupit s prohlášením, že se kvůli zpomalení ekonomiky v příštím roce bude muset uchýlit ke stabilizaci, nebo dokonce už i nárůstu svých výdajů. Tak, aby navýšenými výdaji kompenzovala onen útlum. To není volání po ještě větším přerozdělování, které by se pochopitelně mělo dlouhodobě spíše omezovat. Když už ale jednou vláda přerozděluje, je celospolečensky mnohem více žádoucí, když bude přerozdělovat proticyklicky než procyklicky (= pokles výdajů, když jde ekonomika dolů, a růst výdajů, když míří nahoru).
Proticyklické zásahy ovšem předpokládají, že budeme mít naspořeného „strejčka“ z časů vrcholné prosperity. Čas vrcholné prosperity ovšem vláda – i ta minulá – promarnila. Navyšovala platy státním zaměstnancům, nejvýrazněji minimálně za poslední desetiletí navyšovala také jejich početní stav. Navyšovala minimální mzdu, a tím pádem mzdy zaručené a celkovou mzdovou hladinu v ekonomice, čímž snížila míru zisku tuzemské podnikové sféry na nejnižší úroveň od konce minulého století, a urychlila tak nástup sestupné fáze cyklu. Takže ano, například nyní navrhované propouštění části státních zaměstnanců je v dané situaci správným krokem. Nemělo ale ani nikdy dojít k předchozímu navýšení jejich počtu. Ideálně se měl početní stav redukovat při vrcholící prosperitě, kdy by si díky boomu nejsnáze našli místo v soukromé sféře, a nyní už v zájmu „proticykličnosti“ s početním stavem státních zaměstnanců příliš nehýbat.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
