Přebytek takzvaného důchodového účtu je nepochybně příznivou zprávou. Nelze ji však přeceňovat. Rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchodovém pojištění vykázal loni přebytek 22 miliard korun. Navázal tak na kladné saldo z roku 2017, které činilo necelou miliardu.
Tyto údaje je však třeba poměřit s kumulovaným schodkem takzvaného důchodového účtu z let 2009 až 2016, kdy rok co rok soustavně vykazoval deficit. Tento deficit v souhrnu za celé uvedené období činil 235 miliard korun.
Za uplynulých deset let se tedy důchodový účet navzdory přebytku z posledních dvou let nachází ve schodku zhruba 212 miliard korun. To příliš nenasvědčuje tomu, co tvrdí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, a sice že takzvaný důchodový účet je stabilizovaný. V posledních dvou letech se totiž ekonomice nadmíru dobře dařilo. Loni vykázala historicky rekordní míru zaměstnanosti, mzdy loni během prvního až třetího čtvrtletí rostly v nominálním vyjádření meziročně nejsvižněji od roku 2001, dařilo se firmám i podnikatelům. To všechno se výjimečně příznivě promítá na příjmové straně takzvaného důchodového účtu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
