Pod vjemově a technologicky ohromující fasádou filmového Avatarase kromě nikterak hlubokého příběhu, psaného dle osvědčených hollywoodských receptů, ukrývá „mezi řádky“ ideologické poselství. Boj Zla s Dobrem je vtělen do střetu destruktivních pozemšťanů, kteří ve zjevně nezřízené honbě za ziskem zničili nejen svoji mateřskou planetu (děj filmu je zasazen do roku 2154), ale chystají se tak skoncovat i s měsícem Pandora, jejž obývají panensky čistí obyvatelé Na’vi. Ti jsou vykresleni nejen jako kladní, nýbrž i jako moudřejší, neboť byli už od počátku věků dostatečně osvícení, aby žili s přírodou, čili božstvem Eywa, v uctivé symbióze. Eywa je přírodní veškerenstvo měsíce Pandora, symbol propojení všeho živého, jehož kontury črtali scénáristé nejspíše dle Lovelockovy teorie Gaia ze sedmdesátých let, která má planetu Zemi za živoucí organismus, kde vše souvisí se vším, a která stála u zrodu enovironmentalistického hnutí.
Pozemšťané v Avataru hodlají zničit Pandoru proto, že se za „jeden kilogram vytěžené tamní horniny platí dvacet miliard dolarů“ a protože si to „přejí akcionáři těžařské korporace, kteří nejvíce ze všeho sledují kvartální výsledky“. Akcionáři, korporace, těžba – to je v Avatarovi to nejzlejší zlo.
Film by ovšem bez těžby nevznikl. Nevznikl by třeba bez křemíku, jenž se ukrývá v procesorech bleskurychlých počítačů, na nichž byly triky tvořeny. Nevznikl by nebýt akcionářů či korporací, které – přímo či nepřímo – do jeho zrodu investovali. Tak, že „pozemšťansky“ sledovali primárně svůj zájem, nikoli blaho jakési Gaii.
„Prosazováním vlastního zájmu člověk velmi často prosazuje zájem společenský účinněji, než když se snaží prosazovat společenský zájem přímo,“ říkával [str. 30] už roku 1776 Adam Smith, zakladatel moderní ekonomie. Akcionáři, korporace, prostě pozemšťané, sledují svůj zájem. Usilují o zisk. A také těží. Je to lidská přirozenost. Díky těmto „nízkým“ motivům můžeme shlížet filmy, jako je Avatar, jež ty motivy líbivě tepou.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
