Čistě ekonomicky se vybudování úřednické čtvrtě v pražských Letňanech pochopitelně vyplatí. Stačí selská úvaha. Úředníci, ať už z jednoho, či více ministerstev, by se sestěhovali z drahého centra na jedno místo na levnější pražské periferii. Navíc do provozně vydatně úspornějších budov, než jsou mnohé historické domy v centru metropole, v nichž jsou úředníci rozeseti nyní.
Stát by ušetřil nejen díky synergiím, levnějšímu provozu, ale třeba i tím, že by tolik neutrácel za pronájem úřednických budov. Premiér Babiš si zkrátka jako svůj „pomníček“ jen těžko mohl vyhlédnout projekt, pro který by se snáze hledala ekonomická argumentace.
Ano, sestěhování se ekonomicky vyplatí. Má to však velký otazník. Za jak dlouho? Vzduchem teď létají miliardy nákladů a miliardy úspor. Po zkušenostech s řadou předchozích velkých státních projektů lze říci jedno: náklady by se ve finále zvedly, zřejmě výrazně, zatímco úspory – jak to říci kulantně – „jejich kumulovaná realizace by se rozložila do delšího časového období“. Takže vskutku, letňanský komplex budov se vyplatí, dodejme ovšem kouzelné slovíčko „dlouhodobě“. Jak dlouhá ta doba bude, to nikdo neví. Proto mají slovíčko „dlouhodobě“ tak rádi ekonomové. Jednou to přijít musí! Klasik mezi ekonomy, jistý pan Keynes, to už nevydržel a nechal se slyšet, že dlouhodobě budeme všichni mrtvi. Zůstanou právě jen ty pomníčky – leckdy v doslovném a někdy i přeneseném smyslu slova.
V roce 2016 vydali architekti amsterdamského studia XML knihu Parliament. Dokumentují v ní podobu takřka dvou stovek parlamentních zasedacích sálů jednotlivých zemí celého světa. Navzdory různým zemím, jejich odlišné historii, kultuře, tradicím či politickým zvyklostem, napočítali celosvětově jen pět základních typů parlamentů. Většina z nich pochází už z 19. století. Jinými slovy, v oblasti volby a výstavby budov určených politické reprezentaci (či příslušným úředníkům) je lidstvo nezvykle konzervativní. Zřejmě právě tento konzervatismus je dalším klíčovým důvodem, proč Babiš zatím svůj „pomníček“ jistý nemá.
Vyšlo v Mladé frontě Dnes.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
