Pohublí psi, cadillacy z let padesátých, o pár desetiletí mladší sovětské žigulíky, zašlé fasády koloniálních sídel, sem tam nějaká ta udržovaná památka a – především – lidé, jimž se v očích zračí až nekonečná touha po tvrdé měně. Taková je Havana těchto dnů.
Tvrdou měnou pak v kubánské metropoli není americký dolar (castrovský režim uvaluje nadstandardní poplatky za směnu do jiné měny), nýbrž zejména takzvané konvertibilní peso. V ekonomice, jež jede na dvě měny, je právě tato tou, která Kubáncům může zajistit alespoň jakýs takýs standard. Ouha. Mzda je jim vyplácena v „moneda nacional“, za niž si toho moc pořídit nelze a nechtějí-li živořit jako oni pohublí psi, případně si dokonce zakoupit i novější auto, musí se nějak dostat ke konvertibilním pesos.
Starší muž na zápraží tak třímá v rukou dvě tuby zubní pasty a nabízí je kolemjdoucím, zejména zahraničním turistům, kteří jsou vítanými zdroji konvertibilních pesos. „Líbí se vám? Prodám ho za sto peset,“ snaží mladík v okresním městě pro změnu zpeněžit svého psa, na kubánské poměry docela vykrmeného. Zásadním lákadlem na turisty je ale docela něco jiného – trička a jiné předměty s podobiznou Ernesta „Che“ Guevary.
Ač Guevaru v ostrovní zemi oslavují jako hrdina, je to právě on, kdo v nemalé míře může za její nynější hospodářskou mizérii. Tento argentinský rodák v revolučních časech přivedl k socialismu Fidela Castra a byl v letech po revoluci, počátkem sedmé dekády minulého století, kubánským ministrem průmyslu či prezidentem tamní národní banky. Na bankovky se tehdy podepsal jen „Che“, čím vyjádřil svůj poněkud přezíravý postoj k hromadění bohatství. Ovlivněn marxismem vybájil si totiž „nového člověka“, jež bude prost egoismu a sobectví a jemuž bude vlastní kolektivní duch a morálka. „V kapitalismu je člověk člověku vlkem,“ mínil. Jenže právě to, že kapitalismus sází na ega a sledování individuálních zájmů, nesní o „nových lidech“, je tak úspěšný. Tedy rozhodně úspěšnější než castrovské experimenty na Kubě.
Četl-li by Che Guevara místo Marxe spíše Adama Smithe, otce ekonomie, jenž vyzdvihoval pozitivní dopad přirozeného egoismu na rozvoj celých společenstev, nemusela být dnes Kuba, kde je. Potenciál má značný. A zdaleka to nejsou jen trička s hrdinou, jenž zas takovým hrdinou není.
Lukáš Kovanda, Kuba
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
