Letošní Světové ekonomické fórum v Davosu, které se koná tento týden, se musí obejít bez účasti osoby, o níž se tam bude bezesporu nejčastěji diskutovat. Řeč je o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi. On a další klíčoví muži americké administrativy – jako ministr financí Steven Mnuchin nebo obchodní zmocněnec Robert Lighthizer – nedorazí oficiálně kvůli částečné odstávce americké vlády, takzvanému shutdownu.
Trump zjevně chce, aby americká veřejnost získala pocit, že je mu trapné navštěvovat napomádovanou konferenci globalistické elity zrovna v době, kdy je kvůli odstávce vlády a veřejné správy země „vypnuto“ 800 tisíc jejích pracovníků. Nedostávají plat a stále s větším rozhořčením a obavami sledují patovou situaci mezi Trumpem a demokraty.
Americký prezident však svým voličům neúčastí v Davosu vysílá další vzkaz. Signalizuje, že záležitosti, které řeší „svět“, jsou pro něj druhořadé. Důležitější je to, co se děje doma – v Americe. Tím se vemlouvá do přízně podstatné části svého elektorátu, která si přeje, aby v duchu svého nejznámějšího hesla učinil „Ameriku opět špicovou“. I kdyby to mělo být na úkor zbytku světa.
Což se právě tak trochu děje. Protože největší hrozby, které letos číhají na světovou ekonomiku, se tak či onak Trumpa týkají.
V předvečer úterního zahájení fóra zveřejnil Mezinárodní měnový fond prognózu letošního globálního hospodářského růstu. Ten by měl zpomalit na 3,5 procenta z loňských 3,7 procenta. V říjnu přitom MMF předpovídal, že tempo růstu letos zůstane na loňské úrovni.
Za klíčové riziko pro vyhlídky světové ekonomiky považuje fond hrozbu eskalace obchodních sporů. Ty, jak známo, eskaluje zejména právě Trump. Světový růst by mohlo ohrozit také překvapivě prudké zpomalení růstu čínské ekonomiky. Pokud k němu dojde, klíčovým viníkem bude také Trump. Čína totiž zpomaluje i kvůli obchodní válce. Obchodní válka a Čína, to budou témata, o nichž se bude v Davosu mluvit zejména. Šéfovi Bílého domu z toho bude pořádně pískat v uších.
Trumpovo shánění politických bodů na úkor zbytku světa se týká i nás v Česku, a ne že ne. Čína loni rostla nejpomaleji od roku 1990. Přitom zpomalení čínské ekonomiky o jedno procento vyvolává pokles české ekonomiky v rozsahu 0,25 až 0,3 procenta, takže dopad současného zpomalení Číny hmatatelný negativní otisk na výkonu české ekonomiky zanechává.
Důvodem je vysoká otevřenost tuzemské ekonomiky a silná závislost na vývozu do Německa. V letech 2016 i 2017 přitom Čína předčila Spojené státy jakožto nejdůležitější obchodní partner Německa. Čínské zpomalení se loni promítalo do zhoršení výkonu německého průmyslu, které pro změnu vedlo ke ztrátě dynamiky průmyslu českého. Celkově je celý středoevropský region zpomalením Číny poznamenán více než například eurozóna.
Účastníci davoského fóra se tento týden většinově nepochybně shodnou na tom, že obchodní válku je třeba zmírnit, ideálně ukončit. My v Česku bychom si to měli přát s nimi.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
