Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma společnosti Czech Fund, znovuzavedení proplácení prvních tří dní povede k nárůstu fiktivní nemocnosti. „Firmám přitom už nyní podle dat úřadů práce chybějí až statisíce lidí. Zrušení karenční doby a předpokládaný nárůst fiktivní nemocnosti na úroveň roku 2007 značí v souhrnu výpadek dalších desetitisíců lidí z celkové pracovní síly,“ uvádí Kovanda na svých webových stránkách.

Na druhou stranu ale vidí pozitivum v tom, že poctiví zaměstnanci přestanou běžné virózy či nachlazení přecházet. Tím by se mohlo zmírnit šíření nemocnosti v kolektivu. To by se mohlo projevit i v lepších hospodářských výsledcích daného zaměstnavatele. „Ovšem tento „nepřímý“ efekt není s to kompenzovat negativní „přímý“ efekt spjatý s růstem nákladů zaměstnavatele vzniklých zrušením karenční doby. Připomeňme, že karenční dobu uplatňuje více než polovina zemí Evropské unie. Náklady zaměstnavatelů na pracovní sílu přitom už nyní patří v Česku k nejvyšším v rámci EU a jejich další růst pochopitelně sníží celkovou konkurenceschopnost tuzemských firem a podniků,“ vysvětluje Kovanda.

Jako „kompenzace“ zaměstnavatelům má podle MPSV sloužit snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění, a to o 0,2 procentního bodu. Tedy z dnešních 25 procent na 24,8 procent. To ale podle Kovandy finanční ani personální dopady na firmy nevyváží. Po zrušení karenční doby by mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost vzrostly o 3 až 4 procenta. „Zrušení karenční doby v souhrnu zvýhodňuje postavení zaměstnanců před podnikateli a OSVČ, protože sebezaměstnané osoby, jichž se karenční doba pochopitelně netýká, a zaměstnavatelé jsou na něm biti, zatímco zaměstnanci si relativně polepší,“ uzavírá Kovanda.