Interview ČT24 s Lukášem Kovandou

Podívejte se na Interview ČT24 s Lukášem Kovandou. Na státní rozpočet a plánovaný 40 miliardový deficit v době ekonomického růstu se jej ptala moderátorka Zuzana Tvarůžková. Video je k dispozici na webu České televize.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Ty hlavní argumenty opozice jsou jasné a jdou samozřejmě proti tomu, co říká vláda. V době konjunktury je rozpočet nezodpovědný, málo ambiciózní, vláda nemá výdaje pod kontrolou, jak byste vy ten návrh pojmenoval?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ten rozpočet nekritizuje pouze opozice, ale i národní rozpočtová rada, pan Hindls, který tady před chvílí seděl a  já souzním s tím, co říkají. Na druhou stranu je pravda, že ty rozpočty v poslední době až jsou schodkově rozpočtovány, tak vlastně končí v plusu. Končí přebytkově. Díky hospodaření municipalit, díky hospodaření těch menších územních samosprávných jednotek, a proto opravdu tady se stavím trochu za ta slova, která říká ministryně, když uvádí, že teď je třeba se dívat na ten finální výsledek. Takže skutečně si myslím, počkejme si, ale pro ten příští rok nemůžeme čekat, tak jako můžeme čekat za letošní rok, že i když je rozpočtován tedy minus schodek, tak to nakonec skončí v plusu, příští rok už budeme v minusu a to by se nemělo dít v těchto časech, které jsou ekonomicky tak příznivé.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jaká by tedy podle vás měla být ta zodpovědná strategie, protože jak jste sám řekl, i ministryně financí to všechno brání. Říká: Jedna věc jsou plány, druhá věc je jaké jsou potom reálné výsledky a pro Českou republiku nejsou až tak katastrofické.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Česká republika je na tom vlastně velmi dobře. My jsme jedna z nejméně zadlužených zemí Evropské unie. Nicméně je třeba se dívat dopředu a činit kroky, které jsou řekněme jako politicky nepopulární, ale které dlouhodobě musí být, například důchodová reforma. Například ozdravení řekněme systému veřejné zdravotní péče. To jsou všechno boláky, které dlouhodobě povedou k velkým schodkům, k velkým mankům a zatím je nikdo neřeší. Takže já bych spíš apeloval na vyřešení těchto věcí. Systém určitě daleko lépe řeší v dobrých časech, než když udeří nějaká bouřka, což nastane poměrně brzy a zas budeme se spíš starat o základní chod této země.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Když se podíváme na ty základní parametry, tak největší diskuze je kolem deficitu. Čtyřicet miliard korun. Ministerstvo financí říká, že to je kvůli tomu, že nechce predikovat příjmy, říká: Příjmy jsou zkrátka konzervativní, výdaje maximální. Je to opravdu tak zásadní, jaká je ta výše plánovaného schodku.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to určitý symbol. Pochopitelně se toho chytne opozice a já si myslím, že opravdu bychom měli v těchto časech nejen mít vyrovnaný rozpočet, ale rozpočet přebytkový, což ale my vlastně máme. Když započteme hospodaření z institucí v celé řadě veřejné správy, tak my ten rozpočet přebytkový máme. To znamená, že opravdu zpětně toho ke kritice zas tolik není. Ale je třeba zapracovat i na tom, aby ta struktura toho rozpočtu byla řekněme ve prospěch těch dlouhodobých cílů, více proinvestiční a tak podobně.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
To znamená celkový stav veřejných financí v přebytku, taková je realita – a to je argument, který uznáváte a který svědčí o zdravých financích v České republice?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je myslím to zcela nejdůležitější, samozřejmě to nemá zakrýt ten fakt, že se utrácí za nesmysly, že se vydá šest miliard za školní obědy zadarmo, tu šest miliard za slevy na vlakové jízdné a to jsou nesmysly, a tady souhlasím s opozicí, že projídáme naši budoucnost.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Z jakého pohledu. Protože samozřejmě je tady skupina obyvatel, která je schopná to ocenit. Pak je tady další věc a to je politická strategie, volby a tady…

Lukáš KOVANDA, ekonom
Samozřejmě, že část obyvatel to ocení. Ale 6 plus 6 miliard, to znamená 12 miliard bychom mohli postavit asi 80 kilometrů dálnic. A já si myslím, že osmdesát kilometrů dálnic dlouhodobě investičně prospěje naší ekonomice, všem našim občanům více než obědy zadarmo pro část společnosti a než slevy na jízdném pro část společnosti. Protože někteří lidé – a podstatná část veřejnosti, z toho nebudou vůbec nic mít, zatímco z té dálnice, ať už přímo či nepřímo, budou mít všichni něco.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Ze strany opozice nezazněla tak silná kritika a zpochybňování příjmů, o čem to podle vás vypovídá?

Lukáš KOVANDA, ekonom
To vypovídá o tom, že příjmy jsou na tom velmi dobře, že ani opozice nenajde něco, co by mohla kritizovat. Já si myslím, že tady skutečně funguje ekonomická prosperita, primárně, ale funguje také elektronická evidence tržeb, funguje také kontrolní hlášení.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
A je to zásluha této vlády?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Jde o to, že mají dobré příjmy. Nezapomeňme, že těm politikům padá ekonomický růst od roku 2014, aniž by se zadlužili, díky … V Evropě, ve světě a tak podobně.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, zavedení EET, když tedy zmiňujeme ten pozitivní příjmový efekt, ten dopad na podnikatelské prostředí, jak byste zhodnotil, pozitivně, nebo má to i své zápory?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak pochopitelně podnikatelé nemají rádi žádnou dodatečnou regulaci, narovnání podnikatelského prostředí, já si myslím, že k němu částečně dojít mohlo a částečně také vnímáme to, že se navyšuje ten příjem státní kasy. Ovšem nevidíme, a hlavně zatím nemůžeme vidět zavřené hospody, zavřené trojky, protože ty ten hlavní nápor negativní, pocítí v čase krize. V čase nějakého ekonomického útlumu. A teprve tehdy můžeme dělat konečný účet za elektronickou evidencí tržeb. Ale v tuto chvíli musím říci, že opravdu, když se podíváme na inkaso třeba daně z přidané hodnoty, tak tam je tak vysoký nárůst, že to nelze zdůvodnit pouze tím ekonomickým růstem, že tam je ještě něco navíc a to si myslím, že je ten zhuštěný výběr daní.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
A chová se vláda podle toho, co říkala ministryně financí Schillerová, když říká: Máme vyšší příjmy, ale právě proto si můžeme dovolit snižování daní, je tak dejme tomu významné, aby to bylo i pozitivně vnímáno těmi, kdo jsou plátci?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak já bych si uměl představit daleko razantnější snižování daní, spíše to jsou řekněme, kosmetické přesuny v rámci těch jednotlivých sazeb, ale pokud by dále docházelo vlivem i zlepšeného výběru daní k menší daňové zátěži, ke snižující se daňové zátěži, no tak to je jednoznačné plus. A v takovém případě by ten celkový účet za elektronickou evidenci tržeb byl pozitivní.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Musím vás přerušit, mají přednost poslanci, zákon o kterém hovoříme, se chystají hlasovat, takže se podívejme do Poslanecké sněmovny. Tak sledovali jsme, jak dopadlo hlasování o zákonu o státním rozpočtu a viděli jsme, že zákon byl přijat, není to asi žádné velké překvapení, pro bylo 108 poslanců. Když se podíváme i na ten politický rozměr, alespoň krátce, tak ministryně Schillerová si neodpustila tvrdou kritiku jednoho ze svých předchůdců, ministra Kalouska, bývalého ministra Kalouska – a vy jste hovořil o době ekonomické krize, ona říká: Je tady dobrá zpráva, ty nejhorší rozpočty má země za sebou a nejvíc zadlužil tuhle zemi právě exministr Kalousek. Je to pravda? A do jaké míry to právě souvisí s tím, o čem jsme hovořili? O těch podmínkách ekonomických a tak dále.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to pravda, ale musíme také dodat to b, že opravdu ministr Kalousek vyfasoval tu velmi těžkou ekonomickou dobu, kdy probíhala světová finanční krize a kdy byly velice těžké dopady na českou ekonomiku. A já vůbec si neodvážím tvrdit, že ta vláda by nemusela, kdyby nyní podobná krize nastala, jít do podobně hlubokých deficitů, jako musel jít pan Kalousek. Takže nyní v těch dobrých časech se to velmi dobře říká, sytý hladovému nevěří, ale vzpomínáme si, jak jsme všichni byli hladoví, obrazně řečeno, naštěstí jenom, a jak opravdu tato ekonomika strádala a jak jsme museli jít z těch důvodů do velkých deficitů. Byť pochopitelně je pravda, že pro ten rok 2009 byl v roce 2008 rozpočtován schodek 40 miliard, v roce 2009 byl ten závěrečný účet za tím rozpočtem takřka 200 miliard. To znamená, že něco podobného se může opakovat i v současné době a je obdivuhodný ten optimismus i ta sebedůvěra současné vlády, že vlastně jakoby s něčím takovým vůbec nepočítali. Přitom když se podíváme na situaci na světovém kolbišti, tak nad světovým hospodářstvím se smráká a může to dříve či později neblaze poznamenat celou naši zemi.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Je podle vás obhajitelná také strategie mít deficit a jaksi žít tedy na úkor i s deficitem, ale investovat do toho, do čeho je potřeba?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Do určité míry deficit lze obhájit rozumnými výdaji, zejména v čase ekonomicky špatných, protože pak můžeme tím deficitem ekonomiku nakopnout nějakými chytrými investicemi, například do infrastruktury, dáme lidem práci, postavíme pověstnou hladovou zeď 21. Století. Ale to, co je chybou, je mít schodky v těch ekonomicky příznivých časech, kdy právě bychom se měli připravovat na ty čase špatné. Zase se opakuje ta situace z doby před deseti a více lety, kdy na to také ekonomové upozorňovali, že se nevytváří polštář, také se za vlád sociální demokracie tehdy i za vlád ODS a dalších, i za té vlády pravicové, Topolánkovy, tak se netvořily dostatečné přebytky. Ostatně už jsem říkal, že pan Kalousek měl rozpočet se sekerou 40 miliard korun ještě v těch dobrých časech, v tom roce 2008, takže i tehdy se nedařilo uspokojivě. Vlastně žádná vláda v podstatě v tomto století nedokázala hospodařit tak, aby to bylo z hlediska ekonomů a ekonomiky opravdu uspokojivé.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Přesto, kam byste Česko zařadil v tom nějakém evropském unijním dejme tomu žebříčku rozpočtových politik.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že si stojíme velmi dobře, ale ne protože bychom byli až tak dobří, ale protože ti ostatní jsou opravdu až tak hroziví. Podívejme se třeba na Francii, ta má dluh sto procent vůči hrubému domácímu produktu, podívejme se na jižní křídlo eurozóny, takže toto jsou země, ale země jako Německo, Rakousko…

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Kdyby se třeba Itálie dohodla s Evropskou komisí na rozpočtu a deficitu, ale dlouho to tak nevypadalo. To jsou katastrofické výhledy, kterým se nemáme asi vůbec přibližovat a ani srovnávat.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Když se srovnáme zase s Estonskem, které je schopno velmi efektivně hospodařit s asi 10 procenty dluhu nebo méně než deseti procenty dluhu vůči hrubému domácímu produktu, tak to je ukázka, že někde to lze, tak se ptejme, proč to u nás zatím nelze.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Nárůst mandatorních výdajů, ve vztahu k důchodům. To je velké zásadní ekonomické i politické téma, jak vy se stavíte k tomu, že právě teď je plánován nárůst důchodů o 918 korun, je to podle vás něco, co až tak významně nezatěžuje českou ekonomiku, je to něco, co si může česká ekonomika naopak dovolit ve vztahu právě k této skupině obyvatel v době ekonomického růstu, v době zvyšování mezd.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že si to můžeme dovolit, i když samozřejmě je tu znát určitý politický kalkul. Zase důchodci jsou loajální skupinou voličstva, kteří chodí k volbám a je pravda, že dlouho ta životní úroveň důchodců byla velice slabá. Nicméně já bych nejdříve.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Mě by to právě zajímalo i z toho pohledu praktického, když se podíváme na vývoj cen. Zdali opravdu tady důchodci se nedostávají na nějakou vedlejší kolej už v horizontu několika posledních let.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Právě že ne, ten vlastně rozpočet aktuální na rok 2019 počítá s vůbec asi rekordním nárůstem peněz pro důchodce. Nicméně já bych začal důchodovou reformou, protože důchodová reforma by vedla k tomu, že by pak na ty účty pro důchodce přitékalo více peněz a bylo by mnohem více, řekněme, generováno, nechci říct automaticky, ale tak nějak ekonomicky smysluplně. Když budeme jenom slepě navyšovat tu o pět set, tu o tisíc korun důchodcům, tak to není systémové řešení.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
To také kritizuje Národní rozpočtová rada. V jakém čase si myslíte, že by se po vzniku skutečné funkční reformy mohlo pozitivně projevit na výši důchodů jakési uplatnění, systémové uplatnění a změny v důchodovém systému. Protože víme, že se k tomu žádná politická garnitura ne úplně nemá, ale nedaří se jí to.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je to záležitost střednědobá, jak říkají ekonomové, což pod tím si každý představí, co chce, tak trochu. Ale řekněme, že je to záležitost několika let od toho, kdy bude tedy spuštěna důchodová, nová podoba penzí, tak následně se projeví ty příznivé efekty, nebude to asi ze dne na den, ale zas to nebude nic, co by bylo v řádech desetiletí. To znamená, že ti politici, kteří budou zavádět tu důchodovou reformu ve formě, že vydrží dvě funkční období, tak se dočkají toho, že opravdu ponesou ty odvody a že důchodci se budou mít lépe. A to by mohla být velká motivace. Bohužel ti politici to takto nevidí.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Kolik času na důchodovou reformu má Česko, aby se nedostalo do nějaké nebezpečné spirály?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Zatím má, řekněme 10 let, protože kolem roku 2030 se budou projevovat opravdu už velice negativně demografické trendy, nezastavitelné. Ale čím déle budeme otálet, tím dražší to provedení té reformy bude. A pro politiky, kteří mají čtyři, maximálně osm let, když počítají s těma dvěma funkčníma obdobíma, tak je to stále hrozně dlouhá doba a proto nemají možnost s tím něco dělat.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Další kritizovaný růst, zejména tedy opozicí, možná i některými ekonomy, uvidíme, je ten, že chybí úspory v provozních výdajích státu. K tomu se ministryně Schillerová na plénu sněmovny nevyjádřila, kde by se dalo šetřit?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě na státních zaměstnancích, ale teď nemám na mysli všechny státní zaměstnance. Mám na mysli určitě… Určitě nemám na mysli učitele, ať už do počtu učitelů nebo na jejich výdělcích bych určitě nešetřil. Ale teď mám na mysli, řekněme, úřednické posty, víme, že zase počet státních zaměstnanců narůstá, existují úřady, které jsou zbytečné, existují pozice, nebo existují záležitosti, které plní státní správa a je možné je zjednodušit, nemusely by být tak složité. Tak náročné, takže já myslím, že je možno hledat úspory tady a že je možné snižovat počet státních zaměstnanců a místo toho dochází k jeho zvyšování.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Proč si myslíte, že se to děje?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Protože kdybyste byla politička, tak budete mít někde hluboko ve své hlavě uloženo, že když dáte práci dalším šestnácti tisícům nových úředníků třeba, nebo státních zaměstnanců, tak oni si to budou pamatovat, oni si budou pamatovat, kdo jim dal tu práci, kdo otevřel ty nové, ta nová místa pro ně a pak to zohlední u volební urny. A budete mít tedy o to větší šanci na znovuzvolení.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Vláda v rámci systematizace se k tomu vyjadřuje tak, že ruší dejme tomu místa, která jsou neopodstatněná, ale je pravda, že třeba, co si dobře pamatuji, tak politická strana pirátská říká, nejsou to ale místa, která se efektivně projeví a naopak nabírá úředníky na jiných místech. Tak jak to tedy je?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já v tomto souhlasím s pirátskou stranou, já si myslím, že v tomto tedy opravdu jednáme velice neprozřetelně, nesystémově a upřednostňuje se vždy ten zájem populistický, to znamená získat si voliče k volbám. Zajistit si další volební hlasy. A jestliže jsme tady dlouhá léta nějakým způsobem dobře fungovali bez navyšování nějakého razantního počtu státních zaměstnanců, tak proč nyní v posledních letech, zvláště po roce 2015 opět k němu dochází. Tudíž myslím si, že je to něco, co prostě není třeba a co je motivováno něčím jiným než tím, aby se ekonomice dobře dařilo.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Oblast, ve které se možná všichni shodnou jako na jedné z mála oblastí, například oblast školství. Když vidíme, jak rostou výdaje, právě v kapitole školství, jsou, dejme tomu, úměrné tomu, co si může státní rozpočet dovolit, protože třeba bývalá ministryně Valachová dnes byla velmi rozhořčená ačkoliv ona byla tou bojovnicí za navyšování ať už platů a vůbec investic do školství, regionálního, vysokoškolského, atd. a říká: Ale my jsme v situaci, kdy v devadesátých letech učitelé měli stejné peníze, stejné platy jako lékaři a tohle všechno je pryč. Rozevřelo se to a tak dále. Vidíte tady nějakou zodpovědnou strategii v tom úsilí, jak investovat do školství, efektivně, tak, aby se to projevilo na kvalitě?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Primárně opět ve formě vzdělávacího systému. To je podobné, jako s těmi důchody. O tom už se hovoří dlouhá léta, nic příliš podniknuto v tomto ohledu nebylo. Ale já řeknu velice kacířskou myšlenku na dnešní dobu a to je vzdělávací reforma, jejíž obsahem by bylo třeba školné na vysokých školách. To si myslím, že je věc, která se vytratila, která pochopitelně se spoustě mladých lidí, kteří nás teď sledují, líbit nebude, já jsem vystudoval zadarmo, ale jestliže…

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Tak studium není úplně zadarmo, v uvozovkách zadarmo, dá se říci, žádný ministr školství k tomu přistupovat nechtěl a ať už se to týkalo tedy levicových nebo pravicových politiků, vy byste byl pro tuto jaksi položku?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já nejsem politik, takže já si můžu tyto řeči dovolit a přivedli bychom více peněz do školství a kdyby ty peníze byly jasně opodstatněny, zdůvodněny tím, že to je třeba konkrétně na platy učitelů na základních školách, díky nimž mají vlastně ti vysokoškoláci to dobré vzdělání a mohou mít vyhlídku na dobře placený džob, tak si myslím, že by si to mohlo nalézt při dobré politické komunikaci podporu a že je to něco smysluplného, co zase by učinilo z toho vysokoškolského vzdělání nejen nějaký čas, který trávíme v rámci našeho mládí, někteří si ho rádi protáhnou, ale byla by to investice, spousta lidí by si uvědomilo, že to není zadarmo a chovala by se tak k tomu.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Co všechno by se k tomu ale muselo přizpůsobit, v zahraničí fungují velmi dobře studentské půjčky, protože ne každý talentovaný a možná i zodpovědný student si skutečně může dovolit investovat takto velké peníze.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano velice pádná připomínka, samozřejmě to, jak jsem to tady předestřel, je ten nejjednodušší forma, ale souhlasím s vámi, že pro sociálně slabší rodiny a domácnosti tak, aby byla zajištěna nějaká elementární míra společenské propustnosti, společenské mobility, by stát musel přijít s nějakým konceptem, třeba vysokoškolských půjček, nebo s nějakým kritériem, podle něhož by bylo školné určitým skupinám obyvatelstva, určitým skupinám studentů buď teda snižováno, nebo zcela odpouštěno.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Naopak oblast, kde se politici neustále dohadují, i přesto, že vidíme v tom dnes už tedy schváleném státním rozpočtu, jakýsi nárůst, položky investic, ocenil to dokonce i ekonomický expert ODS, pan Skopeček a říká: Vidíme tady nárůst do položky investic, ale nevidíme tady za tím vším reálné projekty. Kde vzniká tenhleten rozpor?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak je třeba vyjít z toho, že nyní se opravdu razantně navýšily plány na investice, takže by mělo jít na investice z těch tuzemských zdrojů asi 80 miliard korun, asi o 20 miliard korun více než v roce letošním, to je určitě plus, a to že nevidíme ty projekty, tak to si musíme počkat na ten příští rok a také nesmíme tolik zatěžovat, řekněme, ty, kteří ty projekty tvoří různými administrativními překážkami a také, řekněme, obavou z toho, že budou popotahováni kvůli obviněním z korupce, protože to je něco, co brzdí v řadě případů právě ty projekty, protože lidé se dnes bojí podepsat pod jakékoliv erární výdaje a všechno musí mít prověřené ze všech možných stran a je to trochu důsledek, řekněme…

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
I tohle podle vás dusí právě…

Lukáš KOVANDA, ekonom
Určitě. Taková ta nálada ve společnosti, že za jakýkoliv podpis můžu být nějak trestně stíhán, to je něco, co určitě brzdí tuto ekonomiku. Co vzniklo, já chci věřit tomu, že opravdu tady ten korupční problém nějakým způsobem byl na vysoké výši, řekněme počátkem tohoto desetiletí, ale od té doby si myslím, uplynula, uplynulo hodně vody a dneska ty mechanismy, i třeba v případě evropských dotací jsou na daleko vyšší úrovni, aby předcházely právě korupčnímu jednání a ti lidé by asi měli mít trochu volnější ruce, aby k tomuto nedocházelo.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Ministryně Schillerová zmiňovala evropské dotace a mluvila o tom, že se někdy opravdu těžce plánují ty příjmové položky, jaký je vůbec důvod a je vůbec nutné se jaksi spoléhat právě na tuto položku?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Je, protože je to velice významná položka a v těch příštích letech bude ještě významnější, protože budeme podobně jako v tom minulém programovém období hledat prostředky z evropských fondů a budeme je obávám se, vyčerpávat zase poměrně překotně. To povede k tomu, že bohužel budou financovány příliš perspektivní nebo rentabilní projekty, ale povede to také k tomu, že budou investice i v těch dalších letech, nejenom příští rok, na poměrně vysoké úrovni.

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Jaké kapitoly podle vás v té diskuzi úplně chybí? Ve sněmovně jsem zaznamenala a dejme tomu téma digitalizace.

Lukáš KOVANDA, ekonom
O digitalizaci se také hovoří dlouhá léta, myslím si, že digitální infrastruktura by měla patřit k tomu základnímu, to, o čem by se mělo diskutovat, podobně jako o té infrastruktuře fyzické, ale

Zuzana TVARŮŽKOVÁ, moderátorka
Ale je tady vidět nějaké úsilí, třeba i právě v rámci státního rozpočtu.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že není. Na to, jak je to důležitá otázka a nechci úplně, vím, že existují lidé, kteří se tomu věnují velice poctivě a nechci nějakým způsobem shazovat jejich činnost, tak zatím to není v těch makroekonomických výsledcích, v tom návrhu rozpočtu příliš vidět, ještě bych vypíchl třeba to, že na sport jde o dvě miliardy korun více než loni na, než letos, a na vědu výzkum půldruhého milionu korun, si myslím, že daleko víc by mělo jít peněz na vědu a výzkum, než na sport. Takže to si zase myslím, že je trochu populismus. Sport je něco, co si můžou dopřát lidé ze svých vlastních zdrojů…

email

Facebook

Google+

Twitter

Linkedin