Už zase skáčeme… přes Slováky. V kupní síle obyvatel
Největší německý institut pro výzkum trhu, GfK, udělal letos Čechům radost. Ve svém každoročním žebříčku evropských zemí podle kupní síly obyvatelstva jim přisoudil lepší pozici než Slovákům. Poprvé od roku 2011.
Pravda, radost vzápětí poněkud kazí to, že kupní síla Čechů je stále jen dvoutřetinová v porovnání s evropským průměrem.
V pořadí dvaačtyřiceti evropských zemí končí letos Česko třiadvacáté, předbíhá nejen Slovensko, ale poprvé v historii sledování od roku 1990 i Řecko. Tak dobře jako letos jsme na tom byli naposledy v již zmíněném roce 2011. Od té doby si země pohoršila až na šestadvacátou příčku, na níž se nacházela soustavně v letech 2014 až 2017.
Není náhodné, že toto období se do značné míry překrývá s obdobím intervenčního režimu oslabování koruny. S ním Česká národní banka začala na sklonku roku 2013 a ukončila je teprve loni. Několik let tak Čechům brala kupní sílu, vlastně je tedy ochuzovala, což je dobře patrné právě z žebříčků GfK. Se slabou měnou si zkrátka nelze pořídit tolik zahraničního zboží nebo služeb jako s měnou silnou. Zatímco intervence běžné Čechy ochudila, stovky miliard navíc díky ní inkasovali exportéři a dodnes na ní vydělávají banky a zahraniční spekulanti.
Koruna ne a ne zpevnit
Intervence navíc uspíšila přechod českých firem na euro. To proto, že se bály kursových výkyvů po jejím ukončení, a tak raději začaly ve větší míře účtovat rovnou v eurech. Což dnes snižuje poptávku po koruně, a tím pádem to českou měnu oslabuje. Navíc to snižuje účinnost měnové politiky ČNB, která letos zvyšuje úroky s nejvyšší razancí od roku 1996, avšak koruna ne a ne zásadněji zpevnit. Čechům přitom v důsledku razantního zvyšování sazeb zdražují například hypotéky, což snižuje dostupnost bydlení a zvyšuje nájemné.
Uspíšení přechodu na euro ovšem nemusí být terno. A nejen z hlediska ČNB, jež se k přijetí eura staví dlouhodobě dosti vlažně.
Vždyť ani letošní žebříček GfK nenapovídá, že by euro ternem bylo. Slovensko jím platí od roku 2009, ale letos v žebříčku končí až na šestadvacáté pozici, tedy s nejvyšším odstupem za Českou republikou v právě běžícím desetiletí.
Vyšlo v Reflexu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.