Americké akcie mají za sebou další těžký den. Hlavní indexy vesměs ztratily přes tři procenta. Dow Jonesův index oslabil o 3,10 procenta, Standard & Poor’s 500 o 3,24 procenta, a Nasdaq Composite ztratil dokonce 3,80 procenta. Takový výprodej je do značné míry nečekaný, jelikož ještě o víkendu zavládl mezi investory určitý optimismus ve světle dojednaného příměří v obchodní válce mezi USA a Čínou. Pozitivní náladu přitom mohly podpořit i holubičí signály šéfa americké centrální banky, který minulý týden naznačil, že zvyšování sazeb se blíží do neutrálního pásma rychleji, než do té doby trh čekal. V neutrálním pásmu už není třeba dalšího vehementního utahování měnových šroubů, což akcie obvykle vítají.
Víkendový (a pondělní) optimismus však vzal rychle zasvé. Do úterního poledne se zisky smazaly. Klíčovým důvodem bylo, že Peking otálel s potvrzením víkendového příměří. Lépe řečeno, otálel s potvrzením časové lhůty devadesáti dní. S tou přišla už o víkendu americká administrativa, avšak trhy znejistilo, že se Čína nevyjádřila v podobném duchu. Odlišná stanoviska měl Peking i v dalších aspektech dojednaného příměří. V noci na dnešek však Čína devadesátidenní lhůtu potvrdila. Stejně tak učinila kroky k zahájení opětovného dovozu amerických sójových bobů či zkapalněného zemního plynu a dalších klíčových položek čínsko-americké obchodní výměny. Navíc vyšlo najevo, že již koncem listopadu učinila legislativní kroky v rámci vnitrostátního boje proti krádežím duševního vlastnictví. Tyto krádeže jsou přitom Washingtonu zásadním trnem v oku a skoncováním s nimi podmiňuje možný budoucí obchodní smír mezi oběma ekonomickými velmocemi. Lze předpokládat, že na tento vývoj dnes americké burzy zareagují pozitivně a budou korigovat včerejší propad.
Míra korekce včerejšího propadu však záleží také na dalších faktorech, pročež úplná korekce není zaručená. Americké akcie se ocitají pod tlakem totiž ještě i z jiných příčin. Jednou z nich je výskyt takzvané inverzní výnosové křivky na amerických dluhopisech. Obyčejně je tomu tak, že dluhopisy s delší dobou splatnosti vykazují vyšší výnos. Investoři totiž koupí takového dluhopisu půjčují své prostředky na delší dobu a aby se smířili s tím, že své peníze delší dobu neuvidí, požadují přirozeně vyšší úrok. Také tržní úrokové sazby jsou v dlouhodobém horizontu proměnlivější a méně vyzpytatelné než krátkodobě. Dluhopis tedy musí mít vyšší úrok neboli výnos, aby u investorů obstál. Aktuálně však v USA poprvé za více než deset let dochází k tomu, že vyšší výnos mají naopak dluhopisy s kratší dobou splatnosti. To trhy děsí, jelikož se obávají brzkého příchodu recese, který může být signalizován právě tím, že na krátkých dluhopisech je kvůli brzké recesi vyšší výnos. Investoři si totiž inverzní křivku nezřídka vykládají tak, že trh počítá s příchodem brzké recese, kdy centrální banka bude ekonomiku stimulovat snížením úrokových sazeb. Investoři proto vkládají více peněz do dlouhodobých dluhopisů, aby si pro sebe „zamkli“ jejich stávající vyšší výnos tváří v tvář hrozícímu poklesu sazeb, a tedy poklesu výnosů. Vyšší poptávka po dlouhodobých bondech stlačuje jejich výnos. Současně méně investorů investuje do krátkodobých dluhopisů, protože vyhlížená reinvestice jejich výnosu je ve světle hrozícího poklesu sazeb méně atraktivní. To naopak vede k růstu výnosu krátkodobých dluhopisů a ve spojení s poklesem výnosu těch dlouhodobých nastává právě ona nezvyklá inverze.
Mezi další faktory, které akciím určitě nepomáhají, patří hrozba brexitu bez dohody nebo geopolitické tenze mezi NATO a Spojenými státy na jedné straně a Ruskem na straně druhé ve věci dodržování dohod o jaderném arzenálu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
