Citelnější zlevňování pohonných hmot je tu. I když hlavně u benzínu, u nafty moc patrné zatím není. Řidiči se ovšem mohou těšit na další cenový pokles. V uplynulém týdnu klesla cena benzínu o 14 haléřů na litr, na 33,55 koruny, zatímco nafta zlevnila o tři haléře na 33,75 koruny. Důvodem je pokles cen ropy na světových trzích, který v posledním týdnu nabral dlouho nevídané obrátky.
Ropa typu Brent se tak nyní prodává za cenu o zhruba dvacet dolarů za barel nižší než ještě počátkem minulého měsíce. Propadla se z ceny nad 86 dolary za barel na nynějších 66,30 dolaru za barel.
Prudké zlevnění ropy nastalo z velké části proto, že americký prezident Donald Trump zaskočil trhy, když osmi zemím povolil i po uvalení sankcí vůči Teheránu začátkem listopadu dále dovážet íránskou ropu. Čína, Indie, Jižní Korea, Japonsko, Tchaj-wan, Turecko, Itálie a Řecko tak mohou íránskou ropu odebírat dalších šest měsíců. To ovšem znamená, že výpadek dodávek íránské ropy nenastává v rozsahu, který trhy předpokládaly. To citelně stlačuje světové ceny ropy.
V České republice je však efekt poklesu cen ropy tlumen slábnoucí korunou, takže pohonné hmoty zatím zlevňují jen poměrně nevýrazně. Navíc ke zlevňování dochází s obvyklým zpožděním, tudíž další poklesy teprve ještě nastanou. Pumpaři a další firmy dodavatelského řetězce také těží z dobré ekonomické situace obyvatelstva a nízké nezaměstnanosti a otálejí s promítnutím poklesu cen ropy do cen pohonných hmot. Nicméně je jen otázkou času, kdy je silný konkurenční tlak mezi tuzemskými benzínkami ke snížení marží přiměje.
Proto bude zlevňování pohonných hmot pokračovat i v příštím týdnu. Litr benzínu zlevní o dalších zhruba dvacet haléřů, zatímco nafta půjde dolů o pět až deset haléřů na litr.
Dále se tak rozevřou nůžky mezi cenou nafty a cenou benzínu. Rozdíl nyní představuje dvacet haléřů na litr a je nejvyšší od března 2015. Situace, kdy je nafta dražší než benzín, je v ČR poměrně nezvyklá. V letech 2016 a 2017 vůbec nenastala. Může za nyní nynější nástup topné sezóny, neboť topná nafta slouží k produkci tepla, a také to, že petrolejová frakce, která se do nafty přidává za účelem dosažení její předepsané kvality, je letos dražší než v uplynulých letech.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
