Generální ředitel České pošty před svým angažmá v jejím čele vedl tuzemskou pobočku softwarové firmy SAP a je to tedy zkušený manažer. Česká pošta, to však není normální byznys. Jedná se o bytostně politický podnik. Dokud nebude odpolitizována, těžko se dočká vzestupu ziskovosti.
Její čistý zisk loni poprvé v historii, která se píše od roku 1993, klesl pod 100 milionů korun, a to na 91 milionů. Letos bude podle Knapových slov pro ČTK ještě nižší. Tedy nejnižší v historii.
Letošní zisk České pošty tak bude ani ne desetinový v porovnání s rokem 1998, kdy jej státní podnik vykázal před zdaněním ve výši zhruba 1,2 miliardy korun. Jenže to bylo ještě stále v éře koresponďáků, pohlednic a složenek, před masivním nástupem internetu, e-mailů, mobilních telefonů a sociálních sítí.
Není to tak, že by nová doba poštovním službám vůbec nepřála. Například boom online obchodů zvyšuje poptávku po balíkových a zásilkových službách. Jenže Česká pošta je příliš zkostnatělá a zpolitizovaná, aby dokázala nový trend zachytit a adekvátně na něm vydělat.
Máme jednu z nejhustších sítí poštovních poboček na světě. Z 3200 poboček je možné jich šmahem zrušit přes tisícovku a stále i tak bude poštovní síť dostávat nařízení vlády o minimálním nutném počtu poboček. Ten je stanoven tak, aby byla zaručena elementární dostupnost poštovních služeb v jakémkoli koutě republiky.
Zrušení tisícovky, či alespoň několika stovek poboček by jistě přineslo úspory. Ty by se hodily i proto, že České poště se nedaří přecházet na systém franšíz Pošta Partner. V rámci partnerské poštovní sítě zajišťují poštovní služby třetí osoby, například obec či podnikatel. Takže partnerské pošty od roku 2009 postupně vznikají v prodejnách potravin, v trafikách či turistických infocentrech. Potíž je, že vznikají pomalu.
Podle plánu z roku 2015 jich dnes mělo fungovat zhruba 1600, jenže jich je jen přibližně přes 500. Výraznější rozvoj franšízového systému by České poště uvolnil ruce a přinesl úspory. A to přesto, že úspory z přechodu na partnerské pobočky jsou o čtvrtinu nižší, než Česká pošta předpokládala, jak plyne z Knapových slov.
Je třeba zpružnění systému Pošta Partner. Jenže to by politici museli umožnit například omezení pracovní doby na partnerských pobočkách, aby zvýšili zájem o jejich zakládání. To ale politici nedopustí, stejně jako už vůbec nedopustí samotné rušení poboček. Pošta je zejména na venkově středobod společenského života.
Vláda, která zdraží pivo, padne, říkávalo se. Vláda, které zruší poštu, padne také, lze pokračovat. I tak přejme panu řediteli hodně štěstí. Třeba jej potká zázrak.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
