Přesná data zveřejní MPSV ve čtvrtek 8. 11., a ČSÚ pak v pátek 9. 11. 2018, ale už dnes lze odhadovat, jak se inflace a nezaměstnanost vyvíjí.
Míra inflace – říjen (ČSÚ údaj zveřejní v pátek, 9. 11. 2018)
Říjnová míra inflace v ČR vykázala dle našeho předpokladu meziroční tempo 2,3 procenta, čímž mírně zaostala za očekáváním České národní banky. Ta ve své aktuální prognóze počítá pro říjen s inflací 2,4 procenta. Meziměsíčně cenová hladina dle našeho předpokladu stoupla o 0,4 procenta. V říjnu pokračoval růst cen pohonných hmot, zejména pak nafty, které pokořily maxima za celé období od roku 2014. Růst cen pohonných hmot umocňovala poměrně slabá koruna, která ke konci měsíce znehodnotila na svoji nejslabší úroveň vůči dolaru za poslední více než rok. Poměrně slabou úroveň vykazovala i vůči euru. Slabá koruna je klíčovým proinflačním činitelem uplynulých měsíců a nejinak tomu tedy bylo právě i v říjnu. Růst cen ropy přitom odráží obecnější trend zdražování energií u nás i ve světě, který se promítá i do meziročního tempa inflace v ČR. Zdražování elektřiny je důsledkem růstu cen velkoobchodní elektřiny, v němž se odráží růst cen emisních povolenek a zdražování uhlí. V nadcházejících měsících lze očekávat další zdražování elektřiny, k němuž se přidá růst cen plynu nebo tepla. Inflace se nadále drží nad cílem centrální banky ve výši dvou procent. Bude tomu tak i ve zbytku letošního roku. I v říjnu růst cen výrazně podporovala jádrová složka inflace, zejména mzdy. Za celý letošní rok mzdy přidají nominálně 8,2 procenta a tento svižný růst se promítá do solidního tempa jádrové inflace. Inflačně však působí a působit bude i podstatná složka nejádrové inflace, totiž už zmíněné energie. Nelze vyloučit ještě jedno letošní zvýšení úrokových sazeb, a to na prosincovém zasedání České národní banky. Ta by se takovým krokem mohla snažit dále zakročit nejen proti přehřívání tuzemské ekonomiky, zejména pak trhu práce, ale také proti stále poměrně slabé koruně. Za celý rok vykáže inflace meziroční tempo rovných dvou procent.
Míra nezaměstnanosti – říjen (MPSV údaj zveřejní ve čtvrtek, 8. 11. 2018)
Míra nezaměstnanosti v říjnu dle našeho předpokladu klesla na úroveň 2,9 procenta. Poklesla tedy opět na svoji červnovou úroveň, která byla nejnižší za posledních 22 let. Naposledy byla míra nezaměstnanosti v ČR nižší než 2,9 procenta v červnu roku 1996, kdy odpovídala 2,7 procenta. Pokles míry nezaměstnanosti o jednu nebo dvě desetiny procentního bodu nastává mezi zářím a říjnem poměrně pravidelně každým rokem. Naposledy k němu nedošlo v roce 2012, kdy ovšem tuzemskou ekonomika sužovala ekonomická krize. V letošním roce je však trh práce nadále ve velmi napjatém stavu, o čemž svědčí aktuální rychlá a plynulá absorpce čerstvých absolventů. Pokles míry nezaměstnanosti je regionálně celkem uspokojivě rozložený, byť rozdíly pochopitelně přetrvávají. V říjnu však podle našeho předpokladu vykazovaly všechny okresy ČR, včetně například Karviné, míru nezaměstnanosti nižší než sedm procent, což je stav, který nenastal rovněž od 90. let. Míra nezaměstnanosti pak dále v listopadu pravděpodobně pokoří své 22leté rekordní minimum. Poté, v prosinci nastane mírný nárůst z důvodu každoročního přechodného ukončování sezónních prací v zemědělství, stavebnictví, lesnictví či třeba v povrchové těžbě. Dle aktuálních, mezinárodně srovnatelných dat má ČR stále nejnižší míru nezaměstnanosti nejen mezi zeměmi Evropské unie, ale také v rámci zemí organizace OECD. Z těchto zemí vykazuje srovnatelnou, byť o něco vyšší míru nezaměstnanosti už jen Japonsko a Island. Za celý letošní rok vykáže míra nezaměstnanosti v ČR úroveň 3,2 procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
