Byli to Češi, kteří mezinárodní slovník obohatili o výraz tunelování. Jistý Australan jménem Richard teď světu ukázal, jak by mohlo vypadat „kybertunelování“. Richard totiž tuneloval ve virtuálním světě, ve vesmírné síťové hře Eve Online. Jeho reálné příjmení sice není známo, zato se bezpečně ví, že je mu 27 let a pod nickem Ricdic se stal výkonným šéfem banky EBank z řečené hry. Z virtuálních sejfů banky, obsahujících na 2,6 bilionu kreditů (virtuální platební jednotka), zcizil Ricdic 200 miliard kreditů, které směnil za hotovost. Reálnou hotovost. S těmito penězi – v přepočtu zhruba 95 tisíc korun – splatil v reálném světě své účty za lékařskou péči a složil zálohu pro zamýšlenou koupi nemovitosti.
S rozmachem virtuálních světů – a zdaleka nejde jen o hru Eve Online – rostou i (reálné) peněžní sumy, jež jsou s nimi spjaty. Jenom vydělávání a směna virtuální měny za reálnou – v kyberprostorové hantýrce označovaná jako „gold farming“ – zaměstnává po celém světě stovky tisíc lidí, přičemž ročně generuje dvě stě miliónů až miliardu (reálných) dolarů, plyne z loňské studie Richarda Heekse z Manchesterské univerzity. Probíhá to tak, že hráči – „gold farmers“ – vydělávají v dané hře virtuální peníze, které pak, neukradne-li je nějaký Ricdic, skrze web nebo platební systém PayPal prodají – za reálné sumy – jiným hráčům.
Nelze se tak divit, že Ricdicova akce způsobila virtuální run na EBank; ironické pak je, že Eve Online provozuje islandská společnost CCP, přičemž právě Island má za sebou neblahé zkušenosti s loňskými reálnými runy na banky.
Heeks uvádí, že celý virtuální byznys roste kvapně, přibližně tempem osmdesát procent za rok. Na rozmach už reagují vlády. Čínská ministerstva kultury a financí vydala koncem června společný dokument, jenž ustavuje zákonný zákaz směny virtuální měny za jakékoli zboží či službu v reálném světě. Zajímavé je, že materiál obsahuje celosvětově první právně závaznou definici virtuální měny. Nejde ale o první zátah proti „gold farmers“: v listopadu 2006 přišla s podobným zákazemjihokorejská vláda.
Někteří ekonomové – například ti z takzvané rakouské školy – by k těmto zákazům zřejmě štiplavě podotkli, že po letech snažení, kdy se vládám a centrálním bankám celého světa podařilo plně monopolizovat (reálnou) peněžní emisi, se teď nenechají ohrožovat kyberprostorem. Naopak, musí jej dostat pod kontrolu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
