Když byly ještě úrokové sazby v USA nízko, technologičtí giganti Google či Amazon zažívaly nefalšovanou ziskovou jízdu. Zakladatele Amazonu Jeffa Bezose dokonce letos v červenci tahle jízda dovezla na pozici nejbohatšího člověka novodobých dějin.
Nyní však s růstem sazeb oba giganti naráží. A Bezos chudne. Od začátku září přišel o více než 370 miliard korun. Takové jmění zhruba odpovídá součtu jmění Petra Kellnera a Andreje Babiše, dvou nejbohatších Čechů. Na další propad majetku se navíc Bezos musí připravit při pátečním obchodování, jelikož Amazon svými výsledky za třetí čtvrtletí zklamal. Tržby největšího světového online obchodu druhé čtvrtletí po sobě zaostaly za očekáváním trhu. Něco takového se Amazonu nepřihodilo za poslední takřka čtyři roky. A zklamaly zrovna tak výsledky Googlu, resp. jeho mateřské společnosti Alphabet.
Americká centrální banka postupně, ale jistě utahuje měnové šrouby. Měnovou politiku zpřísňuje nejen samotným navyšováním úrokových sazeb, ale také redukcí své bilance. Bilanci v uplynulých deseti letech nafukovala záchranná opatření centrální banky, zejména nákup amerických vládních dluhopisů a také hypotečních cenných papírů. V posledním roce však už její objem klesá.
Od října 2017, kdy americká centrální banka s redukcí bilance začala, se její velikost snížila o 285 miliard dolarů. Nyní činí necelé 4,2 bilionu dolarů. Centrální banka nejen, že už nenakupuje za nově vytvářené dolary americké dluhopisy či hypoteční cenné papíry, ale ani výnos z nich dále nereinvestuje. Velký kupec těchto cenných papíru tedy mizí z trhu, což pochopitelně vede k poklesu jejich ceny.
S poklesem ceny dluhopisů rostou jejich výnosy, tedy úrokové sazby. Investorům se kvůli (nejen) růstu dluhopisových výnosů otevírají nové možnosti, jak zhodnotit svůj majetek, a stahují svůj kapitál právě z firem jako Amazon nebo Google. Navíc růst úrokových sazeb a zeštíhlování bilance americké centrální banky zhoršuje vyhlídky středních a vyšších vrstev v USA. Ty mají nemalou část svého majetku právě v akciích.
S růstem sazeb se tedy zhoršují vyhlídky na další bohatnutí těchto Američanů, takže lze předpokládat, že firmy jako Amazon nebo Googlu nebudou mít dále z čeho tak překotně růst. Neboť faktický motor jejich vzestupu – spotřebitelské výdaje Američanů – už dále svůj chod zrychlovat nebude.
I tak si však Google ani Amazon na končící desetileté období extrémně levných peněz určitě nestěžují. Dalo jim pohádkově vydělat.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
