Česká republika v letošním druhém čtvrtletí setrvala na šesté příčce žebříčku zemí EU s nejzdravějšími veřejnými financemi. Veřejný dluh v poměru k HDP činil v případě ČR 35,3 procenta. Ve druhém čtvrtletí loňského roku dosáhla ČR veřejného dluhu ve výši 39,5 procenta HDP, tudíž meziročně došlo v kontextu EU k nadprůměrnému zlepšení stavu veřejných financí. Přesto už bylo i lépe.
Na konci roku 2017 totiž ČR obsadila dokonce čtvrtou příčku výše uvedeného žebříčku. Loni ve druhém pololetí česká vláda totiž stlačovala výši dluhu pouze přechodně. Motivací jí byly hlavně říjnové parlamentní volbami a snaha zapůsobit na voliče obezřetným hospodařením. V letošním prvním čtvrtletí pak ČR sestoupila na šestou pozici.
Zůstalo před ní Estonsko, Lucembursko, Bulharsko a nově jí předběhlo Rumunsko a Lotyšsko. Ve druhém čtvrtletí pak Lotyšsko nahradila Litva, jinak pořadí na prvních šesti příčkách zůstává. Nejzdravější veřejné finance v EU má nadále Estonsko, jehož dluh v poměru k HDP činí 8,3 procenta. Nejhůře jsou na tom Řecko (179,7) a Itálie (133,1). I když je umístění ČR v rámci EU příznivé, vláda by se neměla nechat takovým stavem uchlácholit. Výše dluhu v poměru k HDP se totiž nadále nachází více než deset procentních bodů nad maximy celého období let 1993 až 2008, takže stále se nedá hovořit o tom, že se alespoň podařilo ozdravit veřejné finance na předkrizovou úroveň. Veřejnou kasu přitom čekají další výzvy. Nejen další ekonomické útlumy až recese, ale také tlaky spojené s demografický stárnutím obyvatelstva a souvisejícími vyššími nároky v oblasti financování zdravotnictví či starobních důchodů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
