Zářijová míra inflace v ČR vykázala meziroční tempo 2,3 procenta, čímž zaostala jak za očekáváním trhu, tak České národní banky. Ta ve své aktuální prognóze počítá pro září s inflací 2,5 procenta a stejný odhad měl ve střední hodnotě i trh. Za očekáváním zůstala také meziměsíční cenová dynamika. Meziměsíčně cenová hladina klesla o 0,3 procenta, zatímco trh počítal s poklesem pouze 0,1 procenta. Z jedné třetiny přispělo k meziměsíčnímu poklesu cen zavedení celostátních slev v autobusové a železniční přepravě. K meziměsíčnímu poklesu přitom přispělo také to, že se zatím nenaplnily obavy ze zdražování pekárenských výrobků a obilovin. Slabší letošní úroda se zatím v cenách pro konečného spotřebitele neprojevuje. To se však v nadcházejících měsících pravděpodobně změní. V meziroční perspektivě se projevil konec sezóny dovolených. V srpnu prodejci zájezdů a dalších rekreačních služeb „šponovali“ své ceny, ale v září s oslabením poptávky notně polevili. Přitom pokračoval citelný růst cen pohonných hmot. Jejich ceny se během září v důsledku zdražování ropy a slabé koruně vůči dolaru vyhouply na maxima od roku 2014. Zásadní vliv měl také růst cen bydlení a elektřiny. Přes léto zdražovali zejména menší distributoři elektřiny, kteří tak navázali na zdražování větších hráčů v prvním letošním pololetí. Zdražování elektřiny je důsledkem růst cen velkoobchodní elektřiny, v němž se odráží růst cen emisních povolenek a zdražování uhlí. Cena zemního plynu však zatím klesá. I to však v nadcházejících měsících změní.
Inflace se nadále drží nad cílem centrální banky ve výši dvou procent. Bude tomu tak i ve zbytku letošního roku. I v září růst cen výrazně podporovala jádrová složka inflace, zejména mzdy. Za celý letošní rok mzdy přidají nominálně 8,2 procenta a tento svižný růst se promítá do solidního tempa jádrové inflace. Inflačně však působí a působit bude i podstatná složka nejádrové inflace, totiž už zmíněné energie. Po dnešních datech sice mírně klesá pravděpodobnost letošního dalšího zvýšení základní úrokové sazby. Nižší než očekávaná inflace však stále nemusí Českou národní banku od zpřísnění své měnové politiky odradit. ČNB se tímto zpřísněním bude snažit zmírnit přehřívání zejména trhu práce. Za celý rok vykáže inflace tempo rovných dvou procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
