Státní rozpočet zůstal ke konci září třetí měsíc v řadě v přebytku. Ten je jen nepatrně nižší, o necelou 1,4 miliardy korun, než loni. Výrazně lepší hospodaření než letos vykázal státní rozpočet v historii ČR za období od ledna do září pouze v roce 1994 (přebytek 25,6 miliardy korun), 2005 (25,7 miliardy), 2007 (36,3) a 2016 (82,3). Rozpočet však přebytek vykazuje pouze díky penězům z evropských fondů. Bez nich by byl ve deficitu 5,2 miliardy korun.
Ke konci roku se schodek dostane do schodku kvůli tradičně vyšším výdajům ke konci roku a také kvůli výdajům, které nebyly při sestavování rozpočtu předpokládány, jakou jsou ty související s již zavedenou slevou na jízdné vlakem. Rozpočtový deficit však skončí s mnohem nižším schodkem, než je rozpočtovaný deficit padesáti miliard korun. Skutečný deficit bude zřejmě jen zhruba pětinou této sumy. Díky přebytkovému hospodaření krajů a obcí letos veřejné rozpočty skončí v souhrnu v přebytku.
To však nic nemění na tom, že některé z výdajů jsou nadměrné a při nadcházejícím cyklickém útlumu ekonomiky zatíží veřejné finance více, než je zdrávo. Například výdaje na platy hrazené ze státního rozpočtu letos v září meziročně rostly o bezmála deset miliard korun, neboli takřka o 13 procent. Platový růst ve veřejné sféře je tak nadále jeden z nejrychlejších v EU. Citelně navíc rostou také důchody, meziročně o zhruba 13,5 miliardy, neboli 4,3 procenta.
Naštěstí se daří oživovat investiční činnost státu. Investiční výdaje stoupají meziročně o bezmála 20 miliard korun. To znační nárůst o více než 47 procent. I když v investičních výdajích jsou stále rezervy, tento nárůst představuje výrazné zlepšení oproti loňsku. To však byl rok nebývalé slabé investiční činnosti státu, pročež i příslušná srovnávací základna meziroční komparace je letos nemístně nízká a tedy ne zcela vypovídající.
Právě stále nižší než adekvátní investiční aktivita státu ve spojení s růstem daňového inkasa a růstem příjmů z fondů EU jsou klíčovým důvodem letošního mírnějšího než předpokládaného schodku. I v září nadále pokračoval poměrně rychlý nárůst inkasa DPH, což svědčí o tom, že jde nejen o výsledek nynější ekonomické prosperity, ale částečně také opatření na podporu výběru daní, zejména kontrolního hlášení a v menší míře i EET.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
