Vláda ve Sněmovně narazila s novelou zákona o elektronické evidenci tržeb, která je podmínkou pro spuštění její třetí a čtvrté vlny. Poslanci hlasování o návrhu odložili, podle pravicové opozice a Pirátů není důvod rozšiřovat povinnost evidovat tržby i na řemeslníky nebo trhovce, protože by to bylo špatně vymahatelné.
Premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdí, že EET přineslo do státní pokladny deset miliard korun a bylo tak na zvýšení platů učitelů nebo zdravotníků. Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je přínos elektronické evidence zhruba jen ve výši tří miliard a za podstatnější pro lepší výběr DPH považuje kontrolní hlášení.
Ovšem i částku uváděnou premiérem Kovanda považuje za nízkou, a to ve srovnání s příjmy státního rozpočtu, které loni činily 1,3 bilionu korun. Podle něj by se EET nemělo krátce po svém spuštění rušit, vzhledem k výnosům si ale nemyslí, že šlo o dobrý nápad.
Kovanda upozorňuje i na to, že daňové výnosy od malých podnikatelů jsou jen drobné ve srovnání s tím, že každý rok za hranice odtéká 300 miliard korun. „To opravdu škodí naší ekonomice. Na rozdíl od toho, že nějaký hospodský přesně nevykáže daně. Začínáme od špatného konce,“ zdůrazňuje. „Překvapuje mě, že se podnikatelské asociace více nepostavili za podnikatele. Setkávám se s řadou živnostníků, u nichž nemám pochyb, že by snad jeli v nějakém černém byznysu, a ti vesměs říkají, že je pro ně EET zátěží,“ diví se ekonom.
„Neřešíme situaci na korporátní úrovni: odlévání zisků do daňových rájů, odtoku dividend do zahraničí nebo dotačních podvodů – tam bych zacílil jako první. Černé díry, ve kterých mizí veřejní peníze, tam jsou mnohem rozsáhlejší.“
Lukáš Kovanda
„Kritika není překvapením. Takových, kteří přesně věděli, jak to dopadne, je mnoho. Ale kolik z těch křiklounů si sedlo ke stolu a snažilo se vyjednat co nejlepší podmínky?“ ptá se Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Asociace prý například nyní jedná o zavedení offline režimu pro nejmenší podnikatele, u nichž Břečková připouští, že na ně EET nepříjemně dopadá. Celkově prý ale díky evidenci došlo k určitému narovnání podnikatelského prostředí a mnohým také EET pomohla zpřehlednit vlastní podnikání.
Břečková připouští, že EET má i řadu rezerv a netuší, proč bylo jeho zavádění pro vládu až takovou prioritou. Získaných dat by podle ní bylo možné do budoucna využít k administrativním úlevám pro podnikatele, například k automatickému počítání daňové povinnosti z hotovostních tržeb.
„Počet podnikatelů neklesá, naopak roste, a to i u živnostníků. Pikantní je, že největší přírůstek je u restaurací, u kterých přitom byly předkládány katastrofické vize,“ připomíná.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
