Zdá se, že nemají objektivní důvod, přesto radost ze života žen ve vyspělých zemích v posledních 35 letech citelně klesá. Absolutně i relativně v porovnání s muži. V nové studii nazvané Paradox klesající spokojenosti žen tak praví ekonomové Betsey Stevensonová a Justin Wolfers.
Na číslech ukazují, že změny v životní spokojenosti vykazují ve všech vyspělých zemích jasný trend: pocit životního štěstí jakoby ženy postupně opouštěl ve prospěch mužů. Proč dámy smutní, navzdory umazávání rozdílů ve výši mezd jejich a mužů, navzdory vyšší vzdělanosti v porovnání s muži (platí pro USA; viz graf), navzdory nadvládě, již nad přírodou získali s objevem antikoncepční pilulky, navzdory dalším objevům, aparátům a vychytávám, jež usnadňují domácí práce, je vskutku záhadou.
Nabízejí několik možných rozuzlení. Zaprvé, ženy hůře nesou mizející společenskou soudržnost, tíživěji na ně dopadá pres doby – trpí více úzkostmi a neurózami.
Zadruhé, ženy nyní hodnotí svoji spokojenost v širší sféře činností, než tomu bývalo. Dříve se spojenost se životem v podstatě překrývala se spokojeností v domácnosti, u plotny a u dětí; dnes, aby byla radostná, musí žena nabýt ucházejícího dojmu nejen stran toho, jak zvládá domácnost, leč i toho, jak se jí vede kariérně. S přibráním „druhé směny“ je pro ženy obtížnější kýženě si vybalancovat svoji životní pouť.
Zatřetí, ženy si teprve nyní mohou dovolit – a také dovolují – říkat v dotazníkových šetřeních pravdu o svých pocitech. Zatímco před lety nadsazovaly – diktát éry žádal úsměv i nad plotnou -, v posledních letech falešná bublina štěstí splaskává. Pro to by mohly hovořit cifry o sebevražednosti: ženy si život berou v čím dál tím nižší míře; muži páchají ten zoufalý akt v míře stále stejné.
Zatímco takové vysvětlení zní nejliběji uším feministek, čtvrté jim bere úsměv ze rtů. Jestliže dříve se ženy porovnávaly ve svých životních úspěších jen s dalšími ženami, nyní – v rámci zrovnoprávnění – do své referenční skupiny zahrnují i muže. Muži navíc profitují právě z objevů typu pilulky. Mohou si vychutnat více sexu mimo manželství; s možností potratů zase klesá vyjednávací síla žen v případě nechtěného otěhotnění.
Je ženská emancipace nepoměrně výhodnější právě pro muže?
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
