Korunové úroky jsou vůči těm eurovým nyní nejvyšší od roku 2001.
Hypotéky zdraží.
Jedná se o třetí zvýšení dvoutýdenní repo sazby v řadě. Něco takového – tedy tři zvýšení základní úrokové sazby při třech po sobě následujících měnověpolitických zasedáních – se naposledy přihodilo na jaře roku 1996.
Centrální banku vede k nebývale svižnému postupu ve zpřísňování měnové politiky snaha zchladit přehřívající se tuzemský trh práce a částečně také ještě trh nemovitostní. Navíc bankéřům vadí stále poměrně slabá koruna, která je potenciálně nežádoucím proinflačním činitelem. Česká národní banka také musí tlumit potenciální budoucí dopad dalšího mzdového a platového nárůstu a do určité míry také zdražování energií. Od příštího roku dojde k dalšímu citelnému růstu platů ve veřejné sféře. Přidávat pochopitelně bude také sféra soukromá. Celkový mzdový růst v roce 2019 tak pravděpodobně přesáhne šestiprocentní úroveň. To je stále úroveň, která má značný potenciál urychlovat obecnou spotřebitelskou inflaci. Na přelomu roku navíc domácnostem citelně zdraží energie. Půjde o cenový nárůst v rozmezí od šesti do devíti procent, jak v případě elektřiny, tak i plynu. Vzhledem k tomu, že ČNB se snaží stabilizovat cenovou úroveň v předstihu až osmnácti měsíců, popsaný očekávaný vývoj pochopitelně bere na zřetel už nyní. Do konce letošního roku proto nelze vyloučit ještě jedno další zvýšení sazeb.
Dnešním rozhodnutím bankovní rady ČNB též dochází k rozšíření rozpětí mezi základní sazbou ČNB a základní sazbou Evropské centrální banky, a to na 1,5 procentního bodu. Vyšší toto rozpětí bylo naposledy koncem listopadu roku 2001. Takové rozpětí představuje jisté riziko. Představme si třeba, že republikáni dostanou výprask v listopadových volbách do amerického Kongresu. Podle jednoho z aktuálních průzkumů se náskok demokratů před republikány zvýšil na dosud nejvýraznější úroveň. Americká veřejnost si zkrátka v rostoucí míře přeje, aby Kongres ovládli demokraté a aby republikáni o svoji nynější nadvládu přišli.
Pokud se opravdu v listopadu přes washingtonský Capitol Hill převalí „modrá vlna“, demokraté se pak v čase, jenž prezidentu Trumpovi do konce mandátu zbývá, mohou snažit zmírnit dopady jeho obchodního válčení, případně se pokusit o jeho odvolání. Americká centrální banka by na vzniklý vnitropolitický chaos mohla zareagovat slabším odhodláním zvyšovat dále sazby. Dolar by oslabil, měny rozvíjejících se trhů i české koruny by se dostaly z pod tlaku, který je nyní oslabuje nebo alespoň tlumí jejich zhodnocování. Z důvodu znatelného rozpětí mezi korunou a eurem by pak česká měna posílila tak moc, že by to společně s neudržitelným růstem mzdových nákladů přidělalo našim exportérům pořádné vrásky na čele. Odtud je již krůček k útlumu celé české ekonomiky, a to dokonce i bez další eskalace světové obchodní války.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
