Zahraniční zadluženost České republiky se na konci letošního prvního pololetí držela blízko svých historických maxim. V poměru k hrubému domácímu produktu však oproti loňsku poklesla. I tak platí, že už od prvního čtvrtletí 2017 se drží v historicky bezprecedentně vysokém pásmu od 4,3 do 4,45 bilionu korun. Přitom ještě v roce 2011 byla zahraniční zadluženost ČR v porovnání s tímto pásmem poloviční.
Dramatický nárůst zahraniční zadluženosti způsobil intervenční režim České národní banky, uplatňovaný v letech 2013 až 2017, zejména pak jeho závěrečná, loňská fáze. Centrální banka totiž při obraně české měny nakupovala v rámci své intervence za nově vytvářené koruny od spekulantů eura. Šlo často o zahraniční subjekty, které získané koruny ukládaly tak či onak u českých bank. Tyto vklady cizinců v tuzemských bankách se zásadně promítly do enormního nárůstu zahraniční
V době trvání intervenčního režimu ČNB od listopadu 2013 do dubna 2017 stoupla zahraniční zadluženost ČR z 2,5 na 4,4 biliony korun. Loni v druhé polovině roku došlo po ukončení intervence k částečnému splacení zahraničních vkladů, což přispělo k mírnému snížení zahraniční zadluženosti ČR. K němu přispělo i snížení držby českých vládních dluhopisů zahraničními subjekty. Toto snižování držby českých dluhopisů cizinci je patrné i letos.
Letos se však zároveň rozšiřuje na nebývale vysokou hodnotu rozpětí mezi klíčovými úrokovými sazbami České národní banky a klíčovými sazbami Evropské centrální banky. Pokud Česká národní banka – což je velice pravděpodobné – zvýší svoji základní úrokovou sazbu na měnověpolitickém zasedání příští týden, zvýší se například rozpětí mezi základní sazbou ČNB a základní sazbou ECB na hodnotu 1,5 procentního bodu. Vyšší hodnoty toto rozpětí naposledy dosahovalo před více než osmnácti lety, v dubnu roku 2000. Korunové úložky tedy jsou – a budou – úročeny v porovnání s těmi eurovými dosud nejatraktivněji v tomto tisíciletí.
Této situace využívají například zahraniční matky českých bank, jako je Erste Group, KBC nebo UniCredit, které v rámci řízení své likvidity posílají do ČR volnou eurovou likviditu. Ta je po směně do korun ukládána v české bankovní systému, pročež narůstá zejména krátkodobá zahraniční zadluženost ČR. Ta se letos v prvním pololetí ocitla na svém historickém rekordu, navzdory meziročnímu poklesu celkové zahraniční zadluženosti ČR. Krátkodobá zadluženost ČR poprvé v historii přesáhla 2,6 bilionu korun. Vzhledem k očekávanému rozšiřování rozpětí mezi sazbami ČNB a ECB ve zbytku letošního roku a minimálně v prvním pololetí roku příštího lze předpokládat další nárůst zejména krátkodobé zadluženosti ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
