Auta už letos českou ekonomiku nepotáhnou tak jako v uplynulých čtyřech letech. To je vidět z pololetních výsledků výroby, prodeje i exportu. Všechny tři hodnoty sice meziročně rostly, ale růst si takříkajíc „tahaly z paty“. Zatímco třeba v letech 2014 či 2016 výroba aut v pololetí meziročně stoupala dvoucifernými tempy, letos přidala zhruba čtvrt procenta – černou nulu. Znatelně oslabila i dynamika prodeje a exportu v tuzemsku vyráběných osobních vozů.
Škoda Auto vyrobila letos od ledna do června o 17 tisíc aut více než za stejné období loni. To se na první pohled může zdát fajn. Jenže to má hned dvě „ale“. Zaprvé loni byl pololetní meziroční nárůst trojnásobný. Zadruhé vzhledem k tomu, že nošovická automobilka Hyundai letos kvůli plánovaným odstávkám vyrobila meziročně o 17,5 tisíce aut méně, je škodovácký nárůst vyzmizíkován. A český Autoland končí na zmíněné černé nule.
Celkově jsou pololetní výsledky tuzemského automobilového segmentu z hlediska dynamiky nejslabší od roku 2013. Tehdy se výroba, prodej i export meziročně citelně propadaly. Jenže to doznívala evropská dluhová krize a v Česku řádila recese. Firmy i jednotlivci osekávali výdaje, takže třeba obnova firemních vozových parků musela počkat. Od roku 2014 postupně docházelo ke kompenzaci těchto odkládaných výdajů, což hnalo celou českou ekonomiku vpřed.
Teď se trh s českými automobily nasycuje. Registrace nových osobních vozidel za první letošní pololetí meziročně klesly poprvé po pěti letech – i když jen o půl procenta. Ještě loni přitom ve stejnou dobu rostly skoro o devět procent. Česko společně s Dánskem, Irskem, Itálií a Británii tvoří pětici zemí, kde letos pololetní pokles registrací nastal, všude jinde v EU registrace rostly. Z celoevropského pohledu je situace varovná zvláště v Británii a Itálii, které se řadí k největším evropským automobilovým trhům.
Italové omezují svou poptávku po autech kvůli vleklé stagnaci ekonomiky, Britové zase kvůli obavám z dopadů brexitu. Ochlazení poptávky na ostrovech pociťuje z českých fabrik zvláště svízelně nošovický Hyundai. Případný tvrdý brexit by však tíživě zasáhl celý český průmysl, nejen ten automobilový. Vzhledem k tomu, že stále není zažehnána ani eskalace světové obchodní války, čelí tuzemská automobilová výroba v souhrnu největšímu ohrožení svého dalšího růstu od roku 2013. Pokračující silná poptávka na klíčových evropských trzích představuje příjemné překvapení.
Ani ona ale nebude trvat věčně. Ekonomickému cyklu se nevyhneme. A nyní je na řadě útlum. I kdybychom měli nějaký čas jen kráčet po stolové hoře, jak se teď s oblibou říká, vláda by měla na propad myslet a vytvářet polštář, aby pád co nejméně bolel. Jestliže letos bude schodek státního rozpočtu dosahovat několika desítek miliard korun, jde o trestuhodné promrhávání šance ozdravit veřejné finance dříve, než bude pozdě.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
