112 miliard korun. Zhruba tolik loni zákazníci utratili v českých e-shopech. Zkrátka nic malého. Je to také největší pokuta, jakou kdy udělila Evropská komise v antimonopolním řízení. Minulý týden Googlu. Je to však dost?
Ve středu, kdy Brusel pokutu oznámil, uzavřely akcie internetové společnosti (resp. mateřské firmy Alphabet) blízko svého historického maxima. Jak je to možné? Vezměme si živnostníka Františka Vomáčku, který měsíčně utrží 30 tisíc korun. Za rok to dělá 360 tisíc. K tomu má stranou 300 tisíc korun v hotovosti. Tak a teď si představme, že mu finančák napaří jednorázovou pokutu 15 tisíc korun. No, nadšený pan Vomáčka nebude, ale jeho podnikání to neohrozí. A takhle se na to dívají akcioví investoři. Protože pokuta 15 tisíc korun pro pana Vomáčku je proporcionálně to samé jako „flastr“ 112 miliard pro Google.
112 miliard Google utrží v průměru zhruba každé dva týdny, stejně jako pan Vomáčka svých 15 tisíc. A oněch 300 tisíc, které má Vomáčka v hotovosti, proporcionálně odpovídá více než 100 miliardám dolarů, které si v hotovostní rezervě syslí Google. Takže i když je pokuta od Evropské komise kolosální, s jeho akciemi to prakticky nehnulo, protože je to kolos zrovna tak.
Zač Google rekordní pokutu dostal?
Vezměme si nyní pro změnu typického výrobce mobilních telefonů. (Apple se nepočítá.) Výrobce telefonu pochopitelně chce, aby byla na přístroji dostupná co možná nejširší paleta aplikací, jako je Uber nebo Instagram. Bez nich bude chytrý telefon jen krásným kusem železa bez softwarové duše. A proto také s dramaticky nižší šancí na prodejní úspěch. Jenže pokud chce výrobce telefonů, aby si jeho uživatel mohl stahovat Uber či Instagram, obvykle musí mít přístroj už továrně instalovánu mutaci operačního systému Android, kterou Google podporuje. Teprve díky ní je možné mít v zařízení Google Play Store čili bránu k více než třem milionům aplikací, které tam existují, včetně právě Uberu a Instagramu.
Google dosud „správnou“ mutaci Androidu poskytoval výrobcům telefonů „zdarma“, pod podmínkou, že továrně instalují další googlovské aplikace. Tedy samotný vyhledávač, prohlížeč Chrome, YouTube, Gmail nebo Google Maps. Co z toho Google měl? Přístup k nepředstavitelnému množství dat týkajících se uživatelů všech těchto aplikací. Každý měsíc jsou v provozu více než dvě miliardy telefonů, ale i tabletů a hodinek s operačním systémem Android.
Samotný googlovský vyhledávač má na příslušném globálním trhu devadesátiprocentní podíl. Prohlížeč Chrome disponuje podílem 60 procent. Sám Android má zhruba 85procentní podíl. Zbytek do sta procent připadá takřka výhradně na konkurenční operační systém Applu – iOS. Kanál YouTube je hlavním celosvětovým prostředníkem ke sledování online videa a Gmail se zase může pochlubit více než miliardou uživatelů, kteří si jej každý měsíc spouštějí.
Díky googlovským aplikacím předinstalovaným na drtivé většině chytrých mobilů získává Google bezkonkurenční přístup k unikátním datům a informacím o chování stovek milionů lidí ze všech koutů světa. To mu následně umožňuje účinně zacílit online reklamu. Jen na mobilní online reklamě loni Google utržil v přepočtu zhruba 1,1 bilionu korun. Tím by se dal financovat takřka celý roční chod českého státu, jelikož rozpočet pro letošek počítá s výdaji (včetně 50miliardového deficitu) ve výši 1,36 bilionu. Ještě obdivuhodný než samotný objem příjmu Googlu z mobilní reklamy je však jeho nárůst v posledních letech. Třeba v roce 2015 totiž nedosahoval ani poloviny loňské částky.
Google je perfektní stroj na peníze. Rostoucí respekt zjevně budí i u Evropské komise. Její argumentace ve věci udělené pokuty je však poměrně vratká. Google prý tím, že od výrobců mobilů požaduje tovární instalaci své mutace operačního systému a svých aplikací, upírá spotřebiteli možnost volby, čímž potlačuje konkurenci a tlumí podnět k inovaci. Taková argumentace vychází z tradičního předpokladu, že monopol, jímž Google opravdu skoro je, způsobuje vyšší cenu a horší kvalitu.
Ale je tomu tak? V hitparádě českého App Storu společnosti Apple se v momentě psaní tohoto textu ocitaly v první desítce nejoblíbenějších aplikací hned dvě googlovské, YouTube a Google Maps. Šlo přitom o hitparádu bezplatných aplikací. I v konkurenčním prostředí applovského systému iOS se tedy Google dokáže prosadit. Bez výše popsaného zvýhodnění v podobě tovární předinstalace. Google Maps se umisťuje o tři příčky výše než taktéž oblíbená aplikace Mapy.cz společnosti Seznam.
Apple sice dříve do iPhonů předinstalovával Google Maps i YouTube, avšak s tím je od roku 2012 konec. Od té doby se snaží vyvinout rovnocenného konkurenta googlovské aplikace Maps. Zatím marně. I to odhaluje slabinu argumentace Evropské komise. Když ani největší rival Googlu není s to vyvinout rovnocenně populární aplikaci, opravdu Google omezuje spotřebitelskou volbu? Nebo si jen spotřebitel svobodně vybírá to, co je nejlepší? Přičemž je mu zjevně jedno, že za to „platí“ svým soukromím a údaji o vlastním chování a preferencích, které užíváním kterékoli aplikace poskytuje jejímu poskytovateli.
A když nyní, po verdiktu Evropské komise, musí Google oddělit poskytování operačního systému od poskytování aplikací, kde bere Evropská komise jistotu, že Google poskytování své mutace Androidu výrobcům mobilů nezpoplatní? To může mít na výsledný subjektivní užitek spotřebitele horší dopad než současný stav, protože mu mobilní telefon jako takový prostě podraží.
Vyšlo v Mladé frontě Dnes.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
