Liška ví mnoho rozličných věcí, ježek jednu velkou. Tohle moudro si vypůjčil filozof Isaiah Berlin od jistého antického poety. Od Berlina si je půjčuje Philip Tetlock, profesor Kalifornské univerzity v Berkeley, jenž se zabývá chováním organizací. Je tak i expertem na experty – odborné pracovníky v čele těch organizací zkoumá čtvrtstoletí. Moudrem v aktuálním vydání časopisu Moneyodpovídá na omílané tázaní dneška: proč tolik expertů zaspalo a nedokázalo předpovědět finanční krizi?
„Nelze takhle odepsat všechny,“ upozorňuje Tetlock, „jedna skupina expertů byla mnohem přesnější v předpovědích než ostatní.“ Ti lepší prognostici jsou prý jako lišky: sebekritičtí, eklektičtí myslitelé, kteří byli ochotni upravit své teze, střetli-li se s protichůdnou skutečností, pochybovali o grandiózních schématech a jen opatrně nahlíželi svoji moc předvídat. Ti méně úspěšní jsou za ježky: věřili v jednu velkou, krásnou myšlenku, již se mnohdy drželi do posledního dechu. „Byli přesvědčiví a zdálo se, že mají patent na všechno. Média ježky milují,“ vysvětluje Tetlock.
„Lidé, kteří nesdílejí většinový názor, mívají sklony vyjadřovat své postoje velmi opatrně. Obávají se, že budou-li příliš plamenní, ostatní je rychle odsoudí coby extrémisty,“ odpovědělnedávno autorovi blogu na shodné tázání americký ekonom Edwin Dolan. Média prostě liškám neholdují a ony ani příliš nestály o to v nich své „jiné“ názory ventilovat. Dnes jsou v kursu: stačí zadat třeba „Peter Schiff“ do hledacího řádku YouTube.
I Tetlockův argument ale kulhá. Alan Greenspan, exšéf Fedu, před desti lety „zachránce světa“, je dnes považován za klíčového viníka krize (autor blogu jej demytizoval již před jejím vypuknutím). Sám sebe označoval za eklektika. Byl tak nazýván i komentátory. Caroline Baumová z Bloombergu jej před čtyřmi lety označila za eklektika, jenž mísí wicksellovská, keynesovská či marxistická (různé směry v ekonomii) zdůvodnění peněžní politiky.
S Tetlockovým tvrzením souvisí ještě jedno, obecné. Teze o přežitosti grandiózních schémat, „metascénářů“, jsou vlastní postmodernistům. Eklekticismus nemusí mít daleko k relativismu (postmodernismu). Symbolizuje nynější krize definitivní kolaps možností modernismu vysvětlovat svět? A nástup postmodernismu?
Snad ne.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
