Kdo kupuje drahá vína kvůli chuťovému požitku, zpravidla hází peníze do kanálu. Studie šesti badatelů, kterou letos z dubnu zveřejnila Americká asociace ekonomů ve vinařství, uzavírá, že „lidem chutnají dražší vína v průměru nepatrně méně“než vína levnější. Výjimku potvrzující pravidlo tvoří trénovaní specialisté – degustátoři či sommeliéři -, kteří dosahují vyššího požitku s vyšší cenou. Degustací v podobě „slepých testů“, o něž se studie opírá, proběhlo šest tisíc.
Vína lze zakoupit též jako alternativní investici. Ti, kdo mají větší obnos volných peněz, je prostě vedle bankovních účtů, akcií či dluhopisů uloží do lahví vybraných vín. Právě proto, že výše ceny většinou neodráží chuťový požitek, není se třeba ani obávat znehodnocení investice impulsivním vypitím či dokonce, nedejbože, rozlitím (po koberci, ne do skleniček).
Ovšem i vinní investoři by měli být nyní na pozoru. „Ceny vína pokračují v pádu,“ uvedl nedávno James Miles z Liv-ex, což je elektronická burza s vybranými víny. Jako napovídá index Liv-ex 100, po červnových maximech se ceny vín dočkaly rekordního propadu v říjnu, kdy ztratily dvanáct procent. V listopadu pak zlevnily o dalších pět procent. S příchodem finanční krize, jak vidno, splaskává i vinná bublina. Kdo investoval do luxusních vín loni či letos, bude si muset počkat, až krize odezní a ceny opět porostou. To může ale trvat až patnáct let, soudíněkteří ekonomové.
Do času recese se hodí nápad čínského chemika Sin An-cenga, který může kutily inspirovat i pro nadcházející silvestrovské oslavy. Vědec už před deseti lety začal experimentálně prolévat mladé či levné víno tak mdlého aroma, že znechutí i laika (ano, druhou výjimku potvrzující v úvodu řečené tvoří vína, jež snad ani víny nazvat nelze) trubkou mezi dvěma titanovými elektrodami. Vzniklé elektrické pole (600 voltů na centimetr) výrazně urychlilo zrání vína či/a zlepšilo chuťovou kvalitu, jak potvrdily „slepé testy“. A to už po třech minutách působení. Jakmile to Sin An-ceng letos v dubnu celé popsal v odborném žurnálu Innovative Food Science a Emerging Technologies, začaly zájem o technologii projevovat čínští producenti vína.
„Je to kyslík, jenž dělá víno vínem,“ zjevil roku 1863 Louis Pasteur. Ano je to kyslík, jste-li trpěliví. Kdo to má rád instantně, zvolí volty. A i „víno, jež snad ani vínem nazvat nelze“, vínem bude: elektrizované „krabicové“ pak třeba laikovi zachutná lépe než stoleté bordeaux.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
