Kdo a kdy odstartoval světovou finanční krizi? To lze říci docela přesně. Meredith Whitneyová, analytička Oppenheimer Securities, která 31. října 2007 šokovala finanční trhy s předpovědí, že Citigroup bude nucena snížit dividendu. V ten den se hypoteční krize proměnila v krizi finanční – kvůli pár slovům Whitneyové se z trhů za jediný den vypařilo 369 miliard dolarů.
Whitneyová šokovala proto, že její předpověď byla zcela v rozporu s obecně převládajícím názorem, který sice měl hypoteční krizi za jistý problém, ne však takový, aby největší bankovní skupina světa musela škrtat dividendy. Škrtla je v lednu. Nyní musí Citi sanovat americká vláda.
„Obecně převládající názor“ může být vskutku nebezpečný, pakliže je chybný. Pak jsou totiž i dopady té chyby obecné, a tudíž o to bolavější. A tak se lze dívat na jednu z klíčových příčin finanční krize. Je to krize stádového myšlení managementu bank a jiných finančních ústavu, říkají badatelky Katja Rostová a Margit Osterlohová z Curyšské univerzity v právě vydané studii.
Autorky upozorňují, že v letech před vypuknutím krize významně stoupla jednolitost managementů. Mají tím na mysli, že v řídících funkcích se ocitaly více a více téměř totožní lidé (co se týče vzdělání, předchozí kariéry,…) – jev je platný obecně, ve finanční sféře však ještě o něco znatelnější. Dokládají to daty za 151 společností upsaných na švýcarské burze.
Ze statistiky plyne paradoxní závěr. Lidé s tituly MBA (jimiž se autor blogu již zabýval), se vzděláním z oblasti financí či ekonomie – tedy typické osazenstvo managementů bank – se ukázali být citelně horšími v předvídání krize než lidé vzdělaní v disciplínách s bankovnictvím zcela nesouvisejícími, jako jsou humanitní obory nebo přírodní vědy v užším smyslu slova.
Proč právě experti selhali? Badatelky upozorňují, že experti jsou dobří v řešení typických situací, přičemž přehnaně důvěřují existujícímu vědeckému poznání a mají sklony ke značné iluzi kontroly. Jelikož krize tohoto kalibru je opravdu netypická, experti – bankéři – pohořeli (spolehli se na vědecké poznání – modely rizika -, eventuálně podlehli iluzi, že i když bude nejhůře, situaci uřídí). Oči jim otevřela Whitneyová. To ostatně asi není náhoda. Ženy, říká řečená studie, mají ke stádovosti menší předpoklady.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
