#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Investuj! Nově do bot policie

4. května 2018

Startuje nový projekt pražské burzy s názvem Start. Co nabídne a komu se vyplatí přes něj do malých a dravých firem investovat? 

ŘÍKÁ SE, ŽE KOHO ROZČILUJE způsob, jakým firma X dosahuje zisku (třeba moc zamořuje ovzduší), měl by si koupit její akcie. Zchladí si žáhu. Když bude firma X dále zisková, alespoň vydělá. Když upadne do ztrát a zkrachuje, také dobře. Co když se ovšem nejedná o firmu X, ale o Policii České republiky? A nejde o zisk, ale o peněžní plnění dané blokovou pokutou, kterou poslední dobou platíte až podezřele často? Světe, div se, i na policajtech, co tak často pijou krev, teď půjde vydělat. Lépe řečeno na firmě, která díky policajtům čeká slušný vývar. Je to Prabos ze Slavičína na Zlínsku. Během dvou let dodá strážcům zákona obuv za 100 milionů korun.

Upeklo se to krátce předtím, než Prabos vstoupí na burzu. Ano, na burzu. Ale ne tak ledajakou burzu. Jde o nový pražský parket jménem Start, který se v polovině května otevírá tuzemským menším inovativním firmám. Těm s hodnotou od 25 milionů do dvou miliard korun. A kromě Prabosu, který by za 15 procent svých akcií rád získal 60 milionů korun, to zkusí další dvě firmy.
V případě Startu se bude s akciemi aukčně obchodovat pouze čtyřikrát do roka, což znamená značně omezenou likviditu. Co když třeba česká armáda Prabosu náhle vypoví zakázku na dodávku obuvi v řádu stovek milionů korun? Pak se investor načeká teoreticky i 90 dní, než bude moci na tuto bezpochyby kurzotvornou zprávu reagovat. Jistě, dividendy nejsou vše a více než šestiprocentní dividendový výnos, na který upisovatel akcií Prabosu láká, je i vzhledem k popsanému riziku docela fajn. Nicméně třeba Moneta na hlavním pražském parketu – s obchodováním každý všední den – momentálně „umí“ dividendový výnos ještě vyšší. Byť je otázkou, zda je udržitelný. Úplně stejnou otázku ovšem můžeme položit právě i v případě dividendy Prabosu.
Přes to všechno Start šance na úspěch má. I na to, že najde své investory.

Bude muset jít o zkušenější borce, kteří mají zvýšený rizikový apetit. Pro začátečníky a sváteční investory s několika stovkami tisíc Start není. Ostatně obchodování na něm bude začínat na půl milionu korun. Určitě Startu držme palce. Tuzemská ekonomika potřebuje snížit závislost na bankovním financování. A jako soli jí je třeba mobilizace domácího kapitálu, zejména právě v oblasti malých a středních podniků. Bude totiž hůř. Sazby úvěrů už začaly růst a v českých podmínkách financování kapitálový trh jako by bohužel ani neexistoval. Enormní závislost na bankovním financování je přitom historicky a statisticky spojena s delší dobou zotavování se z ekonomické krize. Hledáme-li vysvětlení, proč se z dopadů světové finanční krize Spojené státy otřepaly rychleji než Evropa, jedno tkví právě i v mnohem větším významu kapitálového trhu pro americkou ekonomiku než pro tu evropskou. Zkostnatělost bank je také překážkou k financování inovativních projektů, zejména těch bez dostatečné možnosti ručení. To jsou často firmy z oblasti informačních technologií, které těžko mohou ručit něčím víc než dobrým nápadem. Jenže banky pochopitelně chtějí do zástavy budovu, továrnu, prostě hmatatelný majetek. Takže přílišná závislost Evropy, včetně České republiky, na bankách je i jedním z vysvětlení toho, proč starý kontinent nemá své Silicon Valley.

Parket Start se z pohledu emitenta přitom hodí jak pro získání nových peněz pro rozvoj firmy, tak pro případný „exit“, tedy vystoupení z dosavadního podnikání a kapitalizaci jeho výsledků. Pokud zůstaneme u první z možností, proč by se ale vlastně firma měla pro peníze vydat na burzu, a ne do banky, jak je u nás železným zvykem?

Zaprvé, jde přirozeně o alternativu pro ty z malých a středních firem, které na bankovní úvěr nedosáhnou nebo jeho podmínky považují za nevýhodné.

Zadruhé, upsání akcií v rámci Startu je poměrně jednoduché. Jedná se tak o rychlý a nákladově efektivní zdroj expanze zejména těch firem, které jsou inovativní, s potenciálem rychlého růstu. Na takové firmy banky hledí tak trochu skrz prsty, protože v jejich očích nemohou dostatečně ručit či jsou příliš malé na to, aby se jimi hloubkově zabývaly.

Zatřetí, s penězi od akcionářů lze disponovat volněji než s penězi od banky, byť firma pochopitelně neuniká informační povinnosti.

Začtvrté, vstup na burzu vždy znamená publicitu zadarmo. A dobrý firemní marketér to umí využít a prodat.

Zapáté, burza je jakýsi průběžný test trhem. Verdikt trhu, na kterém se pohybuje velký počet zkušenějších, kapitálově silných investorů s vysokou tolerancí k riziku (což bude případ Startu), je zpravidla významnějším vodítkem než verdikt jednoho bankéře nebo nějakého jejich omezeného počtu. Víc hlav prostě víc ví. A také umí poradit.

Ať tak či onak, Start to bude mít těžké. I když lepší dobu ke svému startu fakt zvolit nemohl. Ekonomika jede ostošest a lidé usilovně hledají možnosti, jak své volné peníze zúročit lépe než na spořicím účtu nebo v podílovém fondu. U vkladů úroky nerostou, u úvěrů už ano. Ani tak však Start určitě revoluci nevyvolá. Kultura kapitálového trhu prostě v ČR nezakoření tak jako třeba v Americe. To však neznamená, že pro určitý segment firem a pro určitý typ investorů nemůže být Start trefou do černého. Čím více jich bude, tím rychleji se ČR vymaní z přespřílišné závislosti na bankách. A to se vyplatí.

Firmy, které se zatím chystají na nový trh pražské burzy s názvem Start.
PRIMACCO UAV 
Firma vyrábí středně velká, plně autonomní bezpilotní letadla, která mají monitorovat infrastrukturu nebo hranice. Zatím jich vyrobila 40, cíl je 250 ročně.

PRABOS 
Výrobce pracovní obuvi. Firma loni utržila 320 milionů korun, vydělala 36 milionů čistého. Chce rozšiřovat výrobní kapacity a najít nové trhy.

FILAMENTHUM 
Výrobce polymerových produktů, například průmyslových trubek či hadiček. Dělá také materiály pro 3D tisk. Chce ještě více investovat do výroby.

Vyšlo ve Forbes.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře