Ministerstvo financí ve své dubnové prognóze překvapilo nebývalým optimismem. Úřad totiž pro příští rok české ekonomice prognózuje růst 3,3 procenta. Trh se proti ministerstvu drží docela při zdi, v průměru počítá s expanzí 2,9 procenta. Nejde ani tak o to, že by byla prognóza ministerstva úplně mimo. Zhruba odpovídá horní mezi pásma tržních prognóz. Jde hlavně o to, že úřad z Letenské je známý spíše opatrnictvím a vysoce konzervativním pohledem na budoucí vývoj ekonomiky. A teď tohle.
Zlé jazyky tvrdí, že tradiční opatrnictví ministerstva má dobrý důvod. Čím horší očekávání ohledně budoucího stavu ekonomiky, tím nižší předpokládaný příjem státní kasy. A kdo nastaví laťku nízko, snáze ji přeskočí. Pak už je jen na politickém marketingu, jak se onen přeskok podaří veřejnosti prodat jako důkaz úspěšné vládní politiky.
Konzervativní prognózování ministerstva financí zkrátka zvyšuje pravděpodobnost, že veřejnost bude výsledkem vládního hospodaření příjemně překvapena.
Pokud jde ze strany ministerstva opravdu o úmysl, je patrný zvláště od roku 2013. Od té doby vlády rok co rok plánují mnohem horší výsledek rozpočtu, než jakého nakonec dosahují. Rekordním byl rok 2015, kdy skutečné saldo rozpočtu bylo o 132 miliard korun příznivější než saldo rozpočtované. Za celé období od roku 2013 pak odchylka rozpočtovaného a skutečného salda činí v průměru 55 miliard korun. Před rokem 2013 se vláda zdaleka o tolik nesekala. Průměrná odchylka obou sald představuje za období let 1999 až 2013 zhruba 25 miliard. Započítán je samozřejmě i rok 2009, kdy se u nás naplno projevily důsledky finanční krize a saldo státního rozpočtu zaostalo za plánem o 154 miliard. Pokud bychom tento objektivně výjimečný rok vynechali, činí průměrná odchylka za období před rokem 2013 přibližně 15 miliard korun.
I když tedy ministerstvo ve své aktuální prognóze nezvykle ladí optimistickou strunu, nebude na škodu, pokud si na jeho praxi posvítí nově ustavená Národní rozpočtová rada, lépe řečeno přidružený Výbor pro rozpočtové prognózy. Jeho cílem je právě posuzování objektivity makroekonomických a rozpočtových prognóz vypracovávaných ministerstvem financí pro přípravu rozpočtu. V čele výboru stanul Pavel Sobíšek, renomovaný ekonom, který ve veřejné diskuzi posledních let soustavně kriticky upozorňuje na nemalé odchylky rozpočtovaných sald státního rozpočtu od sald vykázaných ve skutečnosti. Takže právě jeho zvolení do čela výboru je správným krokem.
Rozpočtové radě i výboru pro prognózy pochopitelně hrozí, že budou v rámci každoročních bytostně politických bojů o podobu rozpočtu zcela upozaděny. Aby se z nich nestal další zbytečný úřad, je třeba si klást alespoň malé, zato však splnitelné cíle. Jedním z nich je právě snížení průměrné odchylky rozpočtovaného a skutečného salda státního rozpočtu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
