Hrozba bezprecedentní obchodní války, která se nyní vznáší nad světem, nevěstí nic dobrého pro českou ekonomiku. Jistou úlevou může být alespoň to, že by zastavila růst cen pohonných hmot v České republice. Ty v uplynulém týdnu rostly, benzín dokonce zdražil o více než deset haléřů na litr. Dělo se tak v důsledku předchozího růstu cen ropy na světových trzích, jemuž učinila přítrž právě hrozba obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, potenciálně také Evropskou unií a dalšími celky. Vyhlídka na letošní růst cen ropy se totiž opírá hlavně o předpoklad mimořádně silné globální poptávky po ní. Světová obchodní válka by však nepříznivě dopadla zejména na ropnou poptávku rozvíjejících se ekonomik, takže mimořádně silný růst poptávky a tím pádem ani růst ceny ropy by se nekonal.
Investory kromě vyhlídek na možnou obchodní válku znejišťuje také postoj Ruska, které v březnu vykázalo nejvyšší objem produkce ropy za jedenáct měsíců. Objem produkce států kartelu OPEC naopak v březnu klesl na dvanáctiměsíční minimum, zejména kvůli snížení produkce ve Venezuele. Produkce kartelu OPEC se tak nacházela dokonce ještě pod úrovní stanovenou v rámci dohody kartelu a dalších významných těžařů včetně Ruska. Dohoda, která platí do konce letošního roku, spočívá v omezení těžby ropy, které vede k poklesu její nabídky na světovém trhu a tím pádem k růstu ceny. Investory však znepokojuje právě ruský postoj, neboť umocňuje jejich obavu, že Moskva dohodu nedodrží. Ostatně v březnu Rusko opravdu převýšilo dohodnutý těžební limit, byť jej vysvětlilo sezónními faktory na domácím trhu. I tak však investoři vnímají slabší ochotu Ruska k dalšímu prodloužení dohody až do poloviny roku 2019, o kterém se nyní také spekuluje. Ruským zájmem může být při současných cenách ropy spíše již udržet s jistotou svůj tržní podíl než dále usilovat o stlačení ceny ropy. Tváří v tvář sílící americké břidličné produkci, překonávající rekord za rekordem, je obava Ruska ze ztráty tržního podílu stále akutnější.
Nikdo však teď nemá takový vliv na letošní vývoj cen ropy na světových trzích, a tím pádem i benzínu a nafty u českých čerpacích stanic, jako americký prezident Donald Trump. Na jedné straně možná eskalace napětí mezi Trumpovou administrativou a Íránem, zejména tedy možnost odstoupení Washingtonu od Obamovy jaderné dohody s Teheránem, cenu ropy zvyšuje. Na straně druhé ji eskalace napětí mezi Trumpovou administrativou a Pekingem zase snižuje. Vzhledem k tomu, že Trump bude „vnitrostranicky“, ze strany republikánů tlačen spíše k deeskalaci napětí ve vztahu s Pekingem, na které má zájem americká korporátní sféra, lze opatrně sázet na to, že cenu ropy bude v nadcházející době určovat spíše napětí na Blízkém východě než potenciální světová obchodní válka. To by značilo spíše růst cen ropy. Benzín tak v základním scénáři v blízké době zdraží ze současné úrovně 30,74 koruny za litr na 31 korun za litr, zatímco litr nafty, který nyní v ČR vyjde na 29,78 koruny, lehce překoná úroveň 30 korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
