V centru Moskvy, přímo u Rudého náměstí, stojí nový pětihvězdový hotel. Jeho bazén je na dně i na stropě obložen křišťálem Swarovski, a host tak získává pocit, že plave nebem plným hvězd. Ruská okázalost. Vchází zřízenec hotelových lázní a suše a mdle konstatuje, že plavbu nebem dnes nedoporučuje, neboť „voda je divná, jakoby žlutá“. Patrně přibarvená rzí nikoli nejnovějšího vodovodního řadu.
Takový zážitek ve zkratce vystihuje dnešní Rusko. Bleskurychle rostoucí ekonomika – ano, zemní plyn, ropa i další suroviny jsou rekordně drahé – přináší stále více Rusům, zejména Moskvanům, možnost, jak uspokojit vlastní choutky po leckdy snobské okázalosti až extravaganci. Křišťál v bazénu je toho odrazem. V kontrastu stojí zaostalé veřejné služby, které ani z dálky nedrží krok s hospodářskou expanzí. Kilometrové kolony s nejvyšší představitelnou hustotou provozu jsou všednodenní realitou moskevských autostrád. Dopravní situace kolabuje stejně jako rezavé vodovody. V anglosaských zemích by možná řekli, že jde o případ „bottleneck“ čili zúženého hrdla lahve: překotný růst plodí překotné nároky, jimž infrastruktura z dob SSSR – ať už dopravní či vodovodní – zdaleka nedostačuje.
Jak hrdlo rozšířit? Nejúčinněji pomáhají zahraniční investoři. Motivováni ohromným růstem a zisky, jež skýtá ruský trh, investují do továren, dopravní sítě i know-how obyvatelstva. Může-li někdo po staletích konečně „civilizovat“ ruské stepi, je to zahraniční kapitál hledající v éře globalizace další odbytiště. Nikdo jiný. A že jde o potřebný krok, ukazuje i nynější katastrofální úroveň služeb – dokonce i v luxusních hotelech -, jejichž rozvoj též zůstává značně pozadu za ekonomickým růstem a západním standardem.
„Kapitalisté nám prodají i oprátku, na níž je oběsíme,“ děl slavně Lenin, jehož mauzoleum je jen pár kroků od zmíněného hotelu. Třeba případ TNK-BP dává tušit, že podobné, pravda méně vyhrocené, myšlenky z hlav zcela nevypustili ani dnešní vládci Rusi: Britové z BP už know-how dodali, teď se jich zbavme! Není divu, že index ruských akcií je nejníže od roku 2006 – investoři se obávají, co bude s vloženým kapitálem, a konflikty typu toho gruzínského jim na klidu nepřidávají.
Nejen investoři by potřebovali ujištění, že Kreml touží „řešit“ zúžená hrdla lahví, a nikoli hrdla těch, kdo překážejí jeho mocenským ambicím.
Lukáš Kovanda, Moskva
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
