Říká se, že příčinou kriminality je zejména chudoba. Třicátá léta minulého století se nesla ve znamení temných dopadů velké hospodářské krize, přesto je první republika ve srovnání s dneškem bezedným pohárem ctnosti, čestnosti, džentlmenství i hrdinství – vlastností, jež zosobňovali legionáři z první světové, tatíček Masaryk či Oldřich Nový. Tak jak to tedy je?
Ekonomové Francesca Ginoová (University of North Carolina) a Lamar Pierce (Washington University) odpovídají v nové studii, že za vším vězí takzvaný „efekt hojnosti“ s tím, že pouhá „přítomnost přemíry bohatství stimuluje podvádění mnohem více než prostředí, kde je vše vzácné“.
Autoři to ukazují na experimentu: jednu skupinu lidí nechali hrát cosi na způsob scrabble v místnosti, kde se na stole povalovalo jen pár drobných, kdežto druhá skupina soutěžila v místnosti, v jejímž rohu se tyčil hezký sloupek svazků bankovek – celkem sedm tisíc dolarů. Dobrovolníci ve druhé místnosti měli mnohem silnější tendenci – zlákáni představou, že sedm tisíc může být jejich – nadsazovat svou úspěšnost při hře než pokusní hráči z prvé místnosti, kde přece nemohlo jít o víc než jen o těch pár drobných. Zkrátka, pouhá přítomnost většího peněžního obnosu zvyšuje pravděpodobnost podvodného jednání.
Dotaženo do krajnosti, třicátá léta si dnes malujeme jako éru šlechetnosti a cti ne proto, že by tehdy lidé byli vnitřně výrazně jiní než dnes, nýbrž proto, že krach na Wall Street léta páně 1929 v důsledku vedl k ekonomickým těžkostem, které se i u nás projevily hospodářským nedostatkem a nezaměstnaností. Jinými slovy, lidé za první republiky byli v roli pokusných subjektů z první místnosti řečeného experimentu: kolem sebe viděli maximálně pár drobných, žádné to „mega“, a tak neexistovalo ani tolik svodů třeba ke korupci.
Dnes, v době značného ekonomického růstu a hojnosti, naopak létá vzduchem těch „mega“ nespočetně – korumpuje se v byznysu, politice, na úřadech. Je-li tomu tak, že podvody a korupce jsou nevyhnutelně přímo úměrné hospodářskému růstu, pak to znamená jediné: musíme bohužel ponuře konstatovat, že buď recese, nebo korupce, ale nic mezi.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
