Podle amerického ekonoma Williama Baumola je podnikatelská činnost důležitým zdrojem ekonomického růstu. Plní totiž selektivní funkci mezi ideami, které stojí za to zrealizovat, a které nemá cenu uvádět v život. Ve světě ekonomiky podle něj existují totiž jen tři typy lidí: vynálezci, výrobci a podnikatelé.
Poslechněte si, co Lukáš Kovanda říká o Williamu Baumolovi
Baumol ve svých třiadevadesáti letech stále přednáší ekonomii na Newyorské univerzitě, v minulosti také přednášel na univerzitě v Princetonu. Několikrát byl předmětem spekulací v souvislosti s udílením Nobelovy ceny za ekonomii, naposledy se tak stalo v loňském roce. Cenu však dosud nezískal.
O Williamu Baumolovi a jeho názorech mluvil ve Studiu Zet Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a pedagog Vysoké školy ekonomické v Praze.
Pane Kovando, William Baumol tvrdí, že důležitým zdrojem hospodářského růstu je podnikatelská činnost. Jak v tomto ohledu argumentuje?
On rozlišuje tři základní typy lidí, kteří zodpovídají za ekonomický růst. Prvním typem jsou vynálezci, objevitelé, kteří načrtávají nové postupy. Pak jsou tu výrobci, kteří ty produkty vynalezené objeviteli uvedou v praktické užití a nutný je podle Baumola ten mezičlánek, tedy podnikatelé, kteří by měli odlišit zrno od plev, tedy oddělit potenciálně přínosné vynálezy od těch nepřínosných a propojit tak sféru vynálezců se sférou výrobců. Pakliže jsou všechny tři články dobře propojeny, tak je to jistá záruka ekonomického růstu.
Po Williamu Baumolovi je pojmenován takzvaný Baumolův efekt. V čem spočívá?
Spočívá v tom, že čím bohatší daný stát je, tím vyšší podíl státního rozpočtu jde do sektorů, v nichž je obtížné dále zvyšovat produktivitu. Můžeme si to představit například ve zdravotnictví. Praktický lékař je schopen ošetřit za den zhruba stejný počet lidí jako před padesáti, sto lety. Nicméně například pracovník v automobilce nebo pracovník v elektrotechnickém průmyslu je dnes schopen za den dát dohromady mnohem náročnější, užitečnější zařízení i než před deseti lety. Takže produktivita v oblasti průmyslu velmi rychle narůstá, zatímco v oblasti lékařství nebo školství roste pomalu. Baumolův efekt spočívá tedy v tom, že když máte ekonomiku, která bohatne, tak bohatne jako celek. Dochází tedy k tomu, že například když rostou vlivem růstu produktivity mzdy v automobilovém průmyslu, tak se to musí alespoň částečně dorovnávat i v těch sektorech, které z hlediska produktivity tolik nerostou a to jak se dorovnávají, je právě Baumolův efekt.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
