Vernon Smith je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii z roku 2002, kterou získal spolu s Danielem Kahnemanem za příspěvek k experimentální ekonomii. Smith prohloubil poznání alternativních tržních mechanismů a hospodářských principů díky využívání laboratorních experimentů.
Poslechněte si, co Lukáš Kovanda říká o Vernonu Smithovi
O práci Vernona Smithe ve Studiu Zet hovořil Lukáš Kovanda, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen a pedagog působící na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Jak ekonomické „laboratorní“ experimenty vypadají? Mohl byste to čtenářům přiblížit na nějakém konkrétním pokusu tohoto vědce?
Začnu s tím nejjednodušším experimentem, který Smith navrhl už v polovině 50. let. Mezi své studenty rozdělil lístečky s určitou číselnou hodnotou, která představovala cenu, za kterou budou poptávat zboží. Lístečky rozdělil tak, aby nikdo další jejich hodnotu neznal, takže to bylo přesně jako na skutečném trhu – informace o ceně byla decentralizovaná. Druhé polovině studentů také rozdělil lístečky, na kterých zas byla ochota prodávat. Takto si vytvořil stranu poptávky a stranu nabídky a velmi zjednodušeně tak simuloval celý trh.
Co při tomto pokusu Smith zjistil?
Byl překvapen, jak rychle lidé, kteří netušili, o co se jedná, byli schopni se domluvit. Jinými slovy: jak rychle se protnula nabídka s poptávkou, jak rychle se ustanovila takzvaná rovnovážná cena – což je cena, která takzvaně čistí trh, protože se při ní protíná nabídka s poptávkou.
Jaký dopad měla Smithova zjištění v tomto konkrétním případě na ekonomickou teorii? Jaké závěry z jeho pokusu vyplývají?
Smith na základě tohoto a dalších experimentů zjistil, že když se bavíme o trhu, tak musíme rozlišovat — to podle mě řada lidí dodnes nečiní a háže trh do jednoho pytle. Ovšem máme minimálně dva trhy – jeden je se zbožím, které koupíte a můžete jej dále prodat, to je například trh s akciemi nebo s nemovitostmi. Pak existuje trh se zbožím, které z povahy věci nemůžete skladovat. Například když si koupíte letenku na určitý konkrétní let v danou hodinu a daný den, nemůžete tento statek skladovat. Stejně je tomu, když si koupíte hamburger nebo ostřihání u holiče. Na trzích, kde zboží nemůžete skladovat, se rovnovážná cena ustavuje velmi účinně a velmi rychle, takže tam efektivně vládne takzvaná neviditelná ruka. Oproti tomu na trzích, kde zboží můžete kupovat a dále prodávat, je to mnohem obtížnější. Trh tam nefunguje zdaleka vždy účinně a dochází tam například k bublinám.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
