Dva velké debakly poslední doby, jež neblaze působí na celý svět, mají společného jmenovatele.
Kdo může za hypoteční krizi? Ochránci lidských práv. A za více skleníkových plynů? Ekologisté a environmentální lobby. A ten společný jmenovatel? Snaha domněle vyvolených shora řídit lidskou společnost – snaha, jež už se tolikrát vymstila.
Ochránce lidských práv spojuje s hypokrizí Stan Liebowitz, profesor ekonomie z univerzity v texaském Dallasu, v nedávném textu pro NY Post.
„Zřejmě největší skandál hypotékové krize je, že tato přímo pramení ze záměrného uvolňování pravidel pro získání hypotéky. Dělo se tak v jménu boje (ochránců lidských práv) za zmírnění diskriminace, a to navzdory varováním, že takový stav může vyústit v dalekosáhlou platební neschopnost,“ píše profesor Liebowitz.
Tým profesora Timothy Searchingera publikoval v posledním čísle časopisu Science text, jenž dokládá, že etanol vyrobený z kukuřice zhruba zdvojnásobuje objem skleníkových plynů ve srovnání s benzínem. Vlády (pod tlakem environmentální lobby) přitom etanol začaly dotovat před pár lety v rámci tažení za světlé zítřky s biopalivy (viz článek v NY Times).
A jak v dnešních Lidových novinách píše Pavel Kohout, toto tažení nejen přispívá k vyšším emisím škodlivin, ale navíc zrychluje globální inflaci. Etanol se vyrábí z kukuřice, jež je zásadní potravinářskou surovinou. A vzestup cen potravin je klíčovým faktorem v pozadí celosvětového růstu cen.
Trh třeba není všemocný, ale nedopouští se takových chyb jako ti, kdož se jej snaží řídit.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
