Rok 2005 se nesl ve znamení prognóz mnohých ekonomů, že Indie se co nevidět stane „druhou Čínou“. Řada expertů nabízela výhled, v němž bengálský tygr začne svižně dohánět leoparda severočínského. Tedy alespoň co se výše růstu HDP týče.
Objevila se na nebi světových ekonomik nová hvězda, nebo jde jen o zbožné, leč nepodložené tužby? Jak si budou obě ekonomiky stát v právě začínajícím novém roce?
V průběhu devadesátých let prošla Indie několika reformami, které vedle otevření hospodářství, deregulací a liberalizace trhu přinesly hlavně svěží tempo růstu HDP.
Tarify na dovoz zboží klesly v letech 1990 až 2004 v průměru z 56 na 28 procent. Čína však přesto zůstává ekonomikou otevřenější: ve stejném období tam došlo k poklesu těchto tarifů z 32 na šest procent. Indie je v posledních letech stále častěji terčem firem poptávajících off-shoringové a outsourcingové služby. Americký novinář Thomas L. Friedman ve svém knižním bestselleru „The World Is Flat“ popisuje, jak to vše začalo. Píše, že koncem roku 1999 čelil svět problému „Y2K“ – podle některých expertů hrozil kolaps globálních počítačových sítí, neboť počítače prý nejsou schopné odlišit datum „2000“ od „1900“. Bylo třeba přeprogramovat kvanta zdrojových textů a američtí i evropští IT specialisté byli zavaleni prací. Proč tedy nevyužít indické programátory? Outsourcing v globálním pojetí byl tu. Od té doby není výjimkou, že třeba americká firma svěří své účetnictví týmu Indů z Bombaje. Internet, emaily, optické kabely dokážou divy. Je to rychlé a levné.
Ano, skutečně, Indie těží hlavně ze své nabídky profesionálů v oblasti rostoucích sektorů IT a telekomunikací. Mezi lety 1999 až 2004 vzrostly tržby indického IT průmyslu z 8,2 na 28,2 miliardy dolarů. Obdobný nárůst lze přitom očekávat i v nejbližších letech.
Dalším pozitivem pro zemi bengálských tygrů je fakt, že Indie je druhou nejlákavější destinací pro přímé zahraniční investory na světě. Ovšem až za Čínou. Obé vyplývá z průzkumu UNCTAD – United Nations Commission for Trade and Development. Indie však tento potenciál nedokáže proměnit ve vyšší počet reálně uskutečněných investic na jejím území. Ačkoliv přímé zahraniční investice od počátku let devadesátých stoupají, zůstávají stále nízké v porovnání s předními rozvíjejícími se trhy.
V roce 2002 tak dosáhly přímé investice do Indie jednoho procenta HDP, zatímco Čína se mohla v témže roce chlubit 3,7procentním podílem. Indická korupce, chabá infrastruktura a distorzní daně prostě nakonec odradí příliš mnoho investorů.
Čínský leopard uniká tygrovi i v další oblasti: 89 ku 41, to je poměr, vyjadřující, za jak dlouho lze založit firmu v Indii a za jako dlouho v Číně. Efektivita privátní sféry zaostává v Indii nejen za Čínou, nýbrž i za dalšími státy jihovýchodní Asie. Mezinárodní měnový fond dodává, že toto je též klíčový důvod, proč se přímé zahraniční investice v Indii příliš „nechytají“.
Takže jaké jsou tedy vyhlídky Indie v jejím asijském závodu se zemí středu? V tomto roce, a i v dalších letech, lze očekávat rapidní růst HDP, který však bude pomalejší než ten čínský. Indie má podle analýzy společnosti Deloitte & Touche potenciál přivábit více investic nejen do IT odvětví, ale i do průmyslových odvětví s levnou pracovní silou.
Množství a životadárnost těchto investic závisí na tom, zda země provede reformu trhu práce či zlepší svoji infrastrukturu.
V dlouhodobém horizontu navíc indickému hospodářství mohou napomoci i další dvě výhody. Indové mají o poznání blíže k angličtině, což se může časem proměnit v ještě silnější komparativní výhodu.
V neposlední řadě mají blíže i k demokratickému zřízení v pravém smyslu slova.
Bohatnutí Číny totiž může přivolat rozvrat stávajícího, stále ještě oficiálně komunistického zřízení, který by vyvolal chaos a citelně utlumil hospodářskou aktivitu v zemi.
Vyšlo v Lidových novinách.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
