Hydepark
Sedmá jihočeská labuť zazpívala svoji labutí píseň, neklamné to znamení, že virus H5N1 se naplno zabydluje i v Česku. Asie je jeho domovem již déle. Právě tam se objevuje řada studií, které analyzují dopady ptačí chřipky, po jejím přenesení na pána tvorstva, na světovou ekonomiku. Celkem 4,4 bilionu dolarů neboli roční domácí produkt celé japonské ekonomiky, na tolik nedávno vyčíslili škody spojené s touto možnou pandemií australští ekonomové z renomovaného Lowy Institute v Sydney. Taková prognóza je ovšem nejhorším možným scénářem. Experti připravili ještě další tři scénáře.
Podle nejmírnější predikce bude současná ptačí chřipka podobná pandemii hongkongské chřipky z let 1968 až 1969 a svět přijde „jen“ na 330 miliard dolarů.
Pokles HDP
Pandemie podle prognózy poškodí nejvíce ekonomiky východní Asie, hongkongský domácí produkt poklesne v nejhorším případě až o 53 procent. V každém případě bude globální ekonomika zasažena šoky trhu práce, dodatečnými nabídkovými šoky způsobenými růstem nákladů i ochromením peněžních a kapitálových toků. Ty se rapidně přesměrují z východní Asie do přece jenom o něco méně zasažené Evropy a Spojených států. Klíčový úkol pak před sebou budou mít monetární autority jednotlivých zemí. Na ty státy, které se systematicky brání změnám směnného kurzu své měny, dopadne pandemie ptačí chřipky zvlášť bolestně i z čistě ekonomického hlediska. To může platit například pro Hongkong, který udržuje rigidní režim směnných kurzů.
Svět epidemie pamatuje
Svět již několik silných epidemií chřipky pamatuje, například v roce 1918 podlehlo tzv. španělské formě onemocnění způsobené tehdy virem H1N1 celkem 20 milionů lidí, nikdy však nehrozily tak silné dopady na globální ekonomiku jako nyní. „V roce 1918 spočívalo hlavní riziko v samém onemocnění,“ říká Donald Coxe, profesionální obchodník s měnami a autor knihy Investor’s Guide to the Avian Flu.
„Nyní, kvůli hospodářské provázanosti, mohou trpět i lidé, kteří jsou viru na hony vzdáleni.“ Světoví investoři se začasté shodují, že zatímco jiné onemocnění, způsobené virem SARS, bylo víceméně zveličeno kolektivní, médii vyvolanou neurózou, v případě ptačí chřipky se již nemusí jednat pouze o psychologické efekty, ale ekonomika může být zasažena reálně. Avšak i SARS si vybral svou ekonomickou daň, a to rovněž v zemích vzdálených od ohniska nákazy. Kanadská centrální banka odhaduje, že panika z nemoci přispěla z 0,6 procentního bodu k poklesu kanadského HDP mezi prvním a druhým kvartálem roku 2003, kdy produkt poklesl z tří na minus 1,2 procenta. A to bylo v zemi zaznamenáno pouze 252 případů onemocnění virem SARS.
I při špatných zprávách lze vydělat
Na druhou stranu, zdaleka ne všichni se potýkají jen s negativy plynoucími ze strachu z epidemií. Třeba akcionáři kalifornské firmy Gilead, která vlastní práva na lék Tamiflu, jenž údajně na ptačí chřipku zabírá, se mohou těšit z překotného růstu vlastního jmění. Podílníci biotechnologické firmy, mezi něž se řadí například i americký ministr obrany Donald Rumsfeld, se v uplynulých dvanácti měsících stali svědky růstu kurzu svých akcií z přibližně 35 na současných 62 dolarů za kus.
Gilead sice lék přímo nevyrábí, ale „žije“ z licence – přibližně ve výši deseti procent z tržeb – kterou udělil švýcarské firmě Roche, producentovi léku. Zatímco v roce 2004 se prodalo 258 milionů balení léku, za rok loňský to již byla zhruba jedna miliarda.
Z hlediska investora tedy platí to staré otřepané, že i při špatných a ještě horších zprávách lze na burze, alespoň na něčem, vydělat.
Kvůli hospodářské provázanosti mohou trpět i lidé, kteří jsou viru vzdáleni.
Vyšlo v Mladé frontě Dnes.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
