#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Pád Lehman Brothers

15. září 2008

Investiční banku Lehman Brothers, jednu z ikon Wall Streetu, nevytáhne z hypotečních trablů jihokorejská státní banka ani Bílý dům. Bude vynuceně odprodána.

Nad další zásadní americkou investiční bankou se stahují mračna. Poté co hypoteční krize „vyřadila“ Bear Stearns, je na pokraji kolapsu i Lehman Brothers. Ztráta za třetí čtvrtletí – 3,9 miliardy dolarů (5,6 miliardy na odpisech) – je chmurným rekordem v její 158leté historii.

Korejci to nezatáhnou

Richard Fuld, výkonný šéf Lehman Brothers, minulý týden definitivně nepřesvědčil jihokorejskou státní Korean Development Bank, aby poskytla potřebnou hotovost (tržní hodnota investiční banky se v reakci propadla o 70 procent během pouhých tří dní). Nyní se tak chtě nechtě musí rozmýšlet nad nuceným prodejem. Od největšího upisovatele cenných papírů krytých hypotékami v USA dává přitom ruce pryč i vláda, což prodej neulehčí.
V případě Bear Stearns – již v březnu stihl „run“ poté, co se rozkřiklo, že jí dochází hotovost – souhlasil ještě Federální rezervní systém (centrální banka USA) s odkupem těžce zpeněžitelného majetku za 29 miliard dolarů, aby tak umožnil odprodej bance JPMorgan & Chase. Ústavu Lehman Brothers však takto „ulehčeno“ nebude. Sanace Bear Stearns totiž spustila vlnu kritiky, podle níž tato opatření vedou k morálnímu hazardu („Riskujme, co to dá, vláda – daňový poplatník – to zatáhne, až pohoříme.“), jenž dlouhodobě vyvolá další a větší průšvihy v celém finančním systému.
„Investiční bankéři mají ta svá maserati a všichni dnes natahují ruku o pomoc – směrem k daňovému poplatníkovi. To je urážející,“ říká Jim Rogers, investor, šéf Rogers Holding, jenž roku 1999 slavně předpověděl nadcházející surovinovou horečku. Rogers je přesvědčen, že vláda by měla nechat kolabující ústavy zcela padnout. Poté by se začínalo na „zelené louce“. Na Fuldovu adresu podotýká: „Ve většině firem, a vůbec ve většině lidských společenství, když někdo selže, rezignuje.“
Fuld ale dosud nerezignoval a usilovně shání kupce Lehman Brothers, v jejímž čele stojí už od roku 1993 – nejdéle ze všech ředitelů velkých investičních bank na Wall Streetu. Nejblíže k nákupu je nyní Bank of America, soudí Richard Bove, analytik společnosti Ladenburg Thalmann. Bank of America by se podle něho stala po akvizici „prvoligovou“ investiční bankou: získala by jedno z nejlepších pracovišť pro obchod s dluhopisy.

Trhy jsou v klidu

„Ty dvě společnosti se prostě velmi přirozeně doplňují,“ vysvětluje Bove. „Lehman Brothers potřebuje Bank of America, aby si nemusela půjčovat tak draze, a Bank of America může na oplátku počítat s růstem své hodnoty.“ Lehman Brothers by také získala přístup k 68tisícům firemních klientů Bank of America, což by podle Bovea umožnilo prodat více služeb a produktů spjatých s kapitálovými trhy.
Důvodem, proč vláda s prodejem Lehman Brothers nepomůže, by kromě zmíněné kritiky a možných politických důsledků takového kroku mohla být i skutečnost, že trhy nejsou spekulacemi o pádu investiční banky znervózněny zdaleka takovým způsobem, jako byly v případě Bear Stearns. Relativní klid trhů potvrzuje takzvané rozpětí TED čili rozdíl ve výpůjčních nákladech americké vlády a bank. Během posledních dvou týdnů vzrostl tento ukazatel o třináct bazických bodů na 123 bodů. V době, kdy kolabovala Bear Stearns, vyskočila hodnota měřítka o 38 bodů na úroveň 160 bazických bodů.
Trhy jsou klidnější hlavně proto, že Federální rezervní systém začal po kolapsu Bear Stearns půjčovat obchodníkům s cennými papíry a investičním bankám za stejných podmínek, za nichž běžně poskytuje hotovost bankám komerčním (které ovšem podléhají regulaci ze strany centrální banky). Mnozí zasvěcenci soudí, že pokud by Federální rezervní systém k tomuto opatření – k otevření takzvaného diskontního okénka – nepřistoupil, Lehman Brothers by už nyní dávno neexistovala.

Vyšlo v Týdnu.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře