Finanční krize už je za humny. Maďarsko muselo ve středu sáhnout k vynucenému zvýšení klíčové úrokové sazby. Těžké potíže hlásí asijské ekonomiky, Argentina či země bývalého SSSR.
Maďarská centrální banka tvrdě brání forint. Zvedla proto svou klíčovou sazbu o tři procentní body na 11,5 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 2004. Vyšší úroky mají peněžním investorům alespoň částečně vrátit důvěru ve forint – zatraktivnit jej. Pověst maďarské měny je nyní citelně pochroumaná (od půlky července ztratil forint vůči dolaru zhruba 33 procent). Trhy se totiž bojí o zdraví maďarského bankovního systému a znejistěly ohledně schopnosti země financovat teď, v době krize a stoupajících úroků, svůj dvojí deficit – schodek rozpočtový i schodek zahraničního obchodu.
Historie však ukazuje, že „obranné“ zvyšování úrokové míry v době měnové krize je ošemetné. Británie k takovému kroku přistoupila v září 1992, jenže libra nakonec stejně opustila Evropský systém směnných kursů (ERM) a do konce onoho roku ztratila vůči dolaru 22 procent. Během asijské krize roku 1997 zase Mezinárodní měnový fond naordinoval postiženým ekonomikám zvýšení sazeb, avšak měny Jižní Koreje, Thajska či Indonésie se během stejného roku propadly ve srovnání s dolarem o několik desítek procent.
Asie je současnou finanční krizí bičována také – podobně jako forint ztrácí vůči dolaru třeba jihokorejský won. Investoři totiž utíkají od rozvíjejících se ekonomik, které jsou závislé na vývozu zboží. Očekávaný hospodářský propad vyspělých zemí samozřejmě sníží i poptávku po dováženém zboží, jež hojně produkují právě asijské ekonomiky. Na víceletá minima vůči dolaru spadly indonéská rupie, filipínské peso či malajský ringit. Asie, zdá se, nechce opakovat omyly z roku 1997. Centrální bankéři proto nebudou následovat Maďarsko a zvyšovat sazby. Asijské centrální banky nyní sázejí spíše na intervence (prodeje či nákupy domácí nebo zahraniční měny centrální bankou přímo na trhu). Prostředků na to mají dost – v obavách z „asijské krize 2“ nahromadily nesmírné množství rezerv (na rozdíl od schodkového Maďarska).
V nesnázích jsou však i jiné regiony. Argentina zamýšlí převzít penzijní fondy, což jen posiluje obavy investorů, že bude podruhé v poměrně krátké době nucena vyhlásit platební neschopnost. Bělorusko, Island, Pákistán, Ukrajina – společně s už zmíněným Maďarskem – zase usilují o záchranné balíčky z prostředků Mezinárodního měnového fondu.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
