Kapitalismus dostal další tvrdý políček. Citigroup, druhdy největší bankovní skupina světa, je podruhé sanována za peníze daňových poplatníků. Ti zuří.
Americká vláda podle oficiálního stanoviska „poskytne ochranu proti možným, neobvykle vysokých ztrátám z investic do aktiv navázaných na nemovitostní sektor v souhrnné výši přibližně 306 miliard dolarů“. Ministerstvo financí navíc za dvacet miliard dolarů nakoupí preferenční akcie skupiny Citi. Tyto peníze půjdou ze sedmisetmiliardového záchranného balíčku, jejž Kongres odklepl jako pomoc finančním ústavům v době eskalující krize celého sektoru. Citigroup už dříve z tohoto programu získala 25 miliard dolarů. Jinými slovy, američtí daňoví poplatníci garantují skoro třetinu bilionu dolarů katastrofálně špatných investic Citigroup. Navíc svými penězi, jež šly do záchranného balíčku, pomáhají bankéřům 45 miliardami dolarů. „Byli už jednou sanováni, teď zase, oč sakra jde?“ kroutí nevěřícně hlavou Chreril Nicholsová, padesátiletá zdravotní sestřička z New Jersey, již zpovídala agentura Reuters. „Je to nehorázné mrhání penězi,“ lomí rukama sedmdesátiletý důchodce William Dwyer. Tito obyčejní Američané budou nakonec těmi, kdo za chyby bankéřů ze Citigroup zaplatí. Ať už v podobě vyšších daní, horší zdravotní péčí nebo dalšího z tisíce různých způsobů. Přitom na tom, že jde jen o mrhání penězi, se s důchodcem Dwyerem shodne i renomovaná analytička Meredith Whitneyová. „Jde jen o záplatování děr. To platí pro všechny sanace napříč sektorem, ale pro Citigroup obzvláště,“ praví expertka společnosti Oppenheimer Securities. Za předpovědi k Citigroup se dočkala už i hrozby smrti ze strany vynervovaných investorů – jako bodyguarda zaměstnala svého manžela, shodou okolností profesionálního zápasníka. „Kapitálová přiměřenost Citigroup, jakkoli tento týden vypadá dobře, se nejspíše ocitne zase tam, kde byla ve třetím čtvrtletí (v době nejvyhrocenější fáze krize, pozn. red.),“ uvádí dále Whitneyová. Před oznámením druhé sanace se akcie Citigroup prodávaly jen lehce nad třemi dolary za kus, nejníže od roku 1992. V reakci na rozhodnutí vlády však začaly stoupat – mezi kupci byl i Carlos Slim Helú, jeden z nejbohatších lidí na světě, který prostřednictvím své banky Inbursa nakoupil akcie Citigroup za 134 milionů dolarů. Helú zřejmě obavy Whitneyové nesdílí. Zcela určitě je nesdílí Petr Vlček, tiskový mluvčí české pobočky Citigroup. „Garance umožňuje navýšit kapitálovou přiměřenost Citi na 14,8 procenta, což je opravdu vysoké číslo. Citi nepotřebovala záchranu, klíčové bylo obnovení důvěry ovlivněné tím, že se snížila hodnota akcií,“ tvrdil TÝDNU. Ať tak či onak, kroky americké vlády ve věci Citigroup signalizují přechod k novému modelu sanací bank: zjevné vládní pojištění ztrát bank z toxických aktiv. Další banky už čekají v řadě – i ony budou chtít být pojištěny. A navíc neustálé změny v modelu sanací (očištění, znárodnění, asistence při převzetí, ponechání bez sanace – krach) ukazují, že Bushova administrativa má ve skutečnosti jediný model na řešení zapeklité situace: a to, jak poznamenal jeden zasvěcený finančník, že vlastně žádný model nemá.
Jak se vlády potýkají s krizí
(události uplynulého týdne)
USA
. garance za špatné investice Citi: až 306 mld. USD
. odkup problematických cenných papírů (držených např. hypotečními agenturami Fannie Mae, Freddie Mac, Ginnie Mae) americkou centrální bankou (Fed): 600 mld. USD
. program Fedu na odblokování v oblasti spotřebitelského úvěrování (půjčky na nákup automobilu, kreditní karty, studentské úvěry): 200 mld. USD
Evropská unie
. injekce evropským finančním trhům , již odklepla Evropská komise: 200 mld. EUR
Čína
. centrální banka snížila klíčové úrokové sazby nejvýrazněji za posledních jedenáct let
Turecko, Maďarsko, Malajsie, Polsko
. překvapivá snížení úrokových sazeb se snahou oživit uvadající ekonomiky
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
