Světová finanční a mnohde už i hospodářská krize přidělává vrásky každému: od šéfa Evropské centrální banky po prodavačku z obchodu s pralinkami.
Už tak špatné klima na světových finančních trzích se zhoršuje každým dnem. Je velmi podobné aktuálnímu počasí v Bruselu: zataženo, vlezlo, mrazivo. Evropští byrokraté – jakmile odloží deštník – zapojují po příchodu za zdi některé z mnoha úřadoven Evropské unie všechny síly, aby mraky nad finančními trhy rozehnali.
Rekordní zlevnění peněz
Za zdmi Evropské komise prohlásila minulý čtvrtek Amelia Torresová, mluvčí evropského komisaře pro ekonomiku Joaquína Almunii, že se Brusel musí utkat nejen s těžkou finanční krizí, nýbrž i s krizí hospodářskou z ní pramenící. „Útlum velmi pravděpodobně může být nejhorší za řadu posledních desetiletí,“ říká Torresová. O několik desítek minut později, o několik stanic metra dále, na dohled od historického jádra metropole za zdmi Belgické národní banky, oznamuje Jean- Claude Trichet, šéf Evropské centrální banky, rekordní snížení klíčové úrokové sazby v historii eurobanky – o 0,75 procenta. Společně s poklesy v říjnu a listopadu to znamená nižší úroky o 1,75 procenta během zhruba dvou měsíců. „Je to globální fenomén,“ vzkazuje Trichet. A právě proto je třeba se s ním vypořádat globálně. „V tom je ale problém, jelikož Spojené státy prožívají přechodné období po volbě nového prezidenta,“ glosuje nepříznivou situaci Sven Gentner z direkorátu Evropské komise pro vnitřní trh. Zjednodušeně řečeno: „Bush už nemůže a Obama ještě nemůže činit dlouhodobě závazná rozhodnutí.“ Euroúředníci vědí, že slota na finančních trzích je testem pro základní pilíř evropské integrace – jednotnou společnou měnu. Ta dosud byla úspěšná z velké části i proto, že svět od jejího uvedení v roce 1999 prožíval poměrně slunné období. „Základní problém tkví v tom, že podmínky v jednotlivých zemích evropské měnové unie se teď mohou měnit velmi různorodě,“ upozorňuje Martin Feldstein, profesor na Harvardu a prominentní americký ekonom. „Političtí lídři některých zemí mohou dospět k závěru, že z jejich pohledu bude lepší, když určitý členský stát přijme opatření odlišná od těch přijímaných jinde v EMU.“ Ostatně například dluhopisové trhy hodnotí vyhlídky jednotlivých zemí eurozóny značně různorodě: například řecká či irská vláda platí, pokud si půjčí ve formě desetileté obligace, skoro o procentní bod vyšší úrok než vláda německá.
Konec eura?
Ačkoli se objevují i hlasy, že euro v současné podobě krizi nepřežije, Torresová je přesvědčena, že do deseti let budou jednotnou měnu používat všichni členové EU včetně Velké Británie. Pro euroúředníky pozitivní zprávy prosvítaly jako sluníčko mezi mraky i během Trichetova proslovu ohledně snížení sazeb. „V současnosti nepociťuje eurozóna žádné významné signály toho, že úvěrové toky vysychají,“ uvedl Trichet. To je překvapivé, neboť by to ukazovalo na fakt, že „credit crunch“ je mýtus (podobně, co se týče situace v USA, se nedávno ve speciální studii vyjádřili i představitelé Fedu, americké centrální banky). „Nevíme ale, zda nejde jen o doběh úvěrových kalendářů nasmlouvaných před propuknutím krize či například o nahrazování čerpání kapitálu ve formě akcií, jejichž trh je v útlumu, čerpáním ve formě bankovních úvěrů,“ krotil Trichet případné nadšení. Že se krize rozlévá z finanční do reálné sféry, pozorují kromě euroúředníků i obyčejní Bruselané. „Skutečně máme méně zákazníků než v uplynulých letech,“ přiznává mladá prodavačka ze specializovaného obchodu Chocopolis (pralinky jsou podobně jako euroúředníci pro Brusel ikonické) přímo v centru města. „Lidé teď často jen nakukují. Ti, kteří by loni koupili velké balení, teď koupí to nejmenší.“
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.