Pohublí psi, cadillaky z let padesátých, o pár desetiletí mladší sovětské žigulíky, zašlé fasády koloniálních sídel, sem tam nějaká ta udržovaná památka a – především – lidé, jimž se v očích zračí až nekonečná touha po tvrdé měně. Taková je Havana těchto dnů. Tvrdou měnou pak v kubánské metropoli není americký dolar, nýbrž zejména takzvané konvertibilní peso. V ekonomice, jež jede na dvě měny, je právě tato tou, která Kubáncům může zajistit alespoň jakýsi standard. Ouha. Mzda je jim vyplácena převážně v „moneda nacional“, za niž si toho moc pořídit nelze, a nechtějí-li živořit jako oni pohublí psi, případně by si dokonce rádi zakoupili i novější auto, musejí se nějak (jakkoli!) dostat ke konvertibilním pesos. Starší muž na zápraží tak třímá v rukou dvě tuby zubní pasty a nabízí je kolemjdoucím, zejména zahraničním turistům, kteří jsou jejich vítanými zdroji. „Líbí se vám? Prodám ho za sto pesos,“ snaží mladík v okresním městě pro změnu zpeněžit svého psa, na kubánské poměry docela vykrmeného. Zásadním lákadlem na turisty je ale něco jiného – trička a jiné předměty s podobiznou Ernesta „Che“ Guevary.
V ostrovní zemi Guevaru oslavují jako hrdinu, avšak je to právě on, kdo v nemalé míře může za její nynější hospodářskou mizerii. Argentinský rodák v revolučních letech přivedl Fidela Castra k socialismu a po revoluci, počátkem sedmé dekády minulého století, se stal kubánským ministrem průmyslu i prezidentem tamní národní banky. Na bankovky se tehdy podepsal jen „Che“ („Kámoš“), čím vyjádřil svůj poněkud opovržlivý postoj k akumulaci kapitálu. Ovlivněn marxismem si vybájil „nového člověka“, jenž bude prost egoismu a sobectví a jemuž bude vlastní kolektivní morálka. „V kapitalismu je člověk člověku vlkem,“ říkal. Jenže právě proto, že kapitalismus sází na ega a sledování individuálních zájmů a nesní o „nových lidech“, je tak úspěšný. Tedy rozhodně úspěšnější než castrovské pokusy na Kubě.
Četl-li by „Che“ místo Marxe spíše Adama Smithe, otce ekonomie, jenž vyzdvihoval pozitivní dopad přirozeného egoismu na rozvoj celých společenstev, nemusela být dnes Kuba tam, kde je. Potenciál má značný. A nejsou to jen trička s hrdinou, jenž zase takovým hrdinou není.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
