Nakupuje se za každého počasí, za každého režimu, je- li co. Dříve platilo „čelem k masnám“, dnes „autem k hypermarketům“. Některé z nich proto využívají faktoru počasí a na přilehlá parkoviště instalují přístřešky pro jistý, omezený počet vozů. Ouha. Možnost parkovat je tu vyhrazena jen držitelům věrnostních karet.
Věrnostní programy, zlaté, stříbrné či platinové karty rozvrstvují klientelu velkoprodejny tak, jako výše mzdy rozvrstvuje společnost. Touha po vyšším statusu, touha vyniknout v davu, je přirozenou vlastností, jíž je více či méně nadán každý. Hypermarkety vědí, že lidé v rámci závodu o vyšší postavení (o vzácnější věrnostní kartu v tomto případě) budou (muset) soutěžit ve výši útraty.
Nový článek v Chicago Journal of Consumer Research pak říká, že je lepší, bude- li těch věrnostních stupňů více než jednom jeden, jelikož ti nejvýše postavení, platinoví, se budou cítit „elitněji“, uvidí-li pod sebou krom obyčejných smrtelníků ještě stříbrné a zlaté. Ti zatím jen stříbrní zase budou mít motivaci více utrácet a moci pak zaparkovat auto pod stříškou – a připadat si „elitněji“.
Zatímco věrnostní spotřeba jistě svým dílem přispěla k současné krizi, deflace je nebezpečím z krize plynoucím. Ale co je to vlastně deflace? V původním, čistém významu slova jde o obecný pokles poptávky. Propad cen – jev, pro nějž je slovo deflace užíváno nyní – je pouze důsledkem útlumu poptávky. Obecný pokles cen může však nastat i tehdy, když k žádnému snížení poptávky nedochází, když vyšší produktivita práce umožní dodávat zboží levněji. Takový druh poklesu cen nijak nenahlodává ziskovost firem.
Obecný pokles cen tedy není deflací v čistém smyslu slova. Naopak, tento pokles cen bývá důsledkem a zároveň lékem deflace. Lékem proto, že nakoupíte- li před krizí v hypermarketu za tisíc korun, v krizi – kdy klesá poptávka i ceny – můžete totožný nákup uskutečnit za osm stovek. Dvě stovky zbudou a lze za ně případně koupit „něco navíc“ – to ekonomice jen pomůže. Problém je, že vlády i řada ekonomů zaměňují deflaci s poklesem cen. Litím likvidity pak brání tomu, co je lékem na nižší poptávku, totiž aby ceny klesaly. I proto máme krizi.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
