V životě jsou jisté jen daně a smrt. Kdo si tu a tam hořce povzdychne nad životem, tomu tato věta tane na mysli i po více než dvou stovkách let od doby, kdy ji napsal Benjamin Franklin. A bude nejspíše tanout i generacím dosud nenarozeným. I když obě „jistoty“ se dočkají nové fazony. Díky objevům genetiků.
Často teď slýcháme, že ten aten gen má na svědomí rakovinu, nemoc srdce, schizofrenii, cukrovku, alzheimera… Smrt, jakkoli „jistá“, to s námi má a bude mít – zase těžší. A druhá „jistota“? I jí se objevy dotknou, míní Kyle D. Logue a Joel Slemrod, ekonomové z Michiganské univerzity.
Navrhují nový způsob zdanění, jenž by nebyl založen na výši příjmu či druhu spotřeby, nýbrž na individuálním lidském nadání. Nadáním se v jejich studii Geny jako visačky: daňové implikace obecně dostupných genetických informací rozumí vrozené celoživotní možnosti každého poplatníka vydělávat potenciální příjem, na nějž může na trhu dosáhnout.
Taková daň z nadání, shrnují, by byla efektivnější, z pohledu společnosti spravedlivější a nezávisela by na rozhodnutích (kde pracovat, co spotřebovávat), ale na tom, „co Osud dal“. Samozřejmě: čím větší nadání, tím vyšší berně.
Genetická informace, zachycená třeba při narození, by sloužila jako „visačka“, podle níž by byl člověk daněn. Už nositel Nobelovy ceny za ekonomii George Akerlof dokázal, že užití „visaček“ proces zdanění zefektivňuje. Na výši berně má už dnes vliv třeba slepota, věk či rodinný stav. I to jsou „visačky“; ekonomové v posledních letech uvažují rovněž o zdanění podle výšky či rasy. Nyní by přibyla „visačka“ nejvýstižnější. Problém? I když je někdo geniální matematik nebo chirurg, trh ho tak vždy nemusí ocenit. Slemrod a Logue přesto argumentují, že spolehlivé měřítko genetické výbavy se najde.
Problém druhý: odpor vlády či náboženských skupin. Jenomže genetické informace začne využívat soukromý sektor, třeba zdravotní pojišťovny, a vlády se nakonec budou muset přizpůsobit, kontrují autoři.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
