Banka Goldman Sachs zůstává krizí relativně nedotčena. Padá Goldmanům štěstí jen tak do klína, nebo se mu notně napomáhá ve skrytu washingtonských zasedaček?
Goldman Sachs, to je pojem. Někdejší investiční banka sice byla nucena během krize změnit svůj status v univerzální bankovní holding, přesto však nynějším přetěžkým obdobím proplouvá jako dítě štěstěny životem. A neuvadá, nýbrž vzkvétá.
Jako Medicejští
„Goldman, to je moderní dynastie s nesmírnou finanční silou nikoli nepodobnou té, jíž druhdy Medicejští, Rothschildové či Morganové ovládali celé národy,“ píše Paul Ferrel na respektovaném serveru Marketwatch.com.
„Uzavírají větší obchody, platí svým manažerům lepší peníze a umísťují své někdejší zaměstnance na vyšší příčky ve vládě,“ srovnává Matthew Malone z magazínu Portfolio Goldman Sachs s konkurencí. Taková úspěšnost je obdivuhodná až zarážející a po Wall Streetu kolují fámy, že za ní stojí zcela nadstandardní provázanost firmy s americkou vládou a je jedno, zda ji zrovna vede republikán nebo demokrat, zda Bush nebo Obama.
„Odchovanci“ Goldman Sachs zastávají nejvlivnější posty ve státní, ale i privátní sféře. Hank Paulson, Bushův ministr financí, je bývalým výkonným ředitelem banky. Ed Liddy, od září šéf AIG, působil jako vicepředseda v Goldman Sachs, Robert Zoellick prezident Světové banky – byl jedním z ředitelů banky a z životopisu Neela Kashkariho, jenž v 35 letech dohlíží na nakládání s Paulsonovým 700miliardovým záchranným balíčkem (TARP; Troubled Asset Relief Program), vyčteme, že v Goldman Sachs působil ve funkci viceprezidenta.
Hovoří se dokonce o „konspiraci Goldman“. „Mnoho lidí míní, že tam, kde ,Gold-mani‘ jsou, se mohli dostat jen díky nějaké zatraceně nefér výhodě,“ podotýká hedgeový manažer Bill Fleckenstein.
Stiglitz i Hoppe
„Žádné jiné odvětví není tak úzce propojené se státem jako právě bankovní, a zvláště ústavy typu Goldman Sachs,“ řekl TÝDNU Hans-Hermann Hoppe, profesor ekonomie, jenž do loňského roku působil na Nevadské univerzitě v Las Vegas. Silná propojenost Wall Streetu a americké administrativy existuje již minimálně od roku 1913, kdy byla založena americká centrální banka (Fed). „Komerční banky vlastně byly mezi nejvýznamnějšími zájmovými skupinami, které za založení centrální banky lobbovaly,“ upozorňuje Hoppe.
V propojenosti bankéřů s politiky vidí příčinu krize Joseph Stiglitz, profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a nositel Nobelovy ceny, jenž se jinak s Hoppem neshodne téměř na ničem. „Wall Street přesvědčil Bushe, Greenspana a spol. – všichni jsou podobného smýšlení -, aby neregulovali trhy. A to je příčinou nynější pohromy,“ řekl před několika měsíci v rozhovoru pro TÝDEN.
Přívrženci „konspirace Goldman“ mají za to, že nejvíce z propojení s vládou profituje právě ona jedna jediná banka. Věří, že loňský kolaps investičního bankovního domu Bear Strearns byl ve skutečnosti hlavně pomstou „Goldmanů“ za to, že se investiční banka odmítla v roce 1998 podílet na 3,6miliardové sanaci padlého fondu Long Term Capital Management. Věří také, že AIG nezbankrotovala jen díky intervenci Goldman Sachs, která by pádem pojišťovacího obra přišla o nějakých dvacet miliard dolarů. Liddy měl pak být do čela AIG dosazen právě proto, aby chránil zájmy „Goldmanů“. Jsou přesvědčeni i o tom, že vláda nechala padnout Lehman Brothers, aby je zbavila klíčového konkurenta. „Goldmanť měli mnohem lepší vazby na vládu než Fuld (nejvyšší šéf Lehman Brothers, pozn. red.),“ cituje Portfolio bývalého makléře Lehman Brothers. „To nakonec rozhodlo o tom, že ´Lehmani´ skončí.“
„Konspiraci Goldman“ je prý třeba hledat i za záchranou Citigroup. Údajně to byla kamarádská výpomoc: někdejší spolupředseda Goldman Sachs Robert Rubin a posléze též zvláštní poradce Citigroup domluvil záchranu s ministrem financí Paulsonem, s nímž se potkával už v dobách společného působení v Goldman Sachs, a Timem Gaithnerem, Paulsonovým nástupcem v úřadě. I jej Rubin dobře znal, byl kdysi jeho mentorem. A nejlepší nakonec: Goldman Sachs má prý prsty i ve zvolení Baracka Obamy prezidentem USA. Kromě jiného banka štědře přispěla na jeho kampaň.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
